tag:blogger.com,1999:blog-88223352011-10-16T23:30:04.847+02:00Přestože tento blog vlastně ani nemusí mít své čtenáře a autor si jej píše hlavně sám pro sebe, zaslouží se poznamenat, že je hlavně o sportu v životě nesportovce. Slovní spojení "aerobní tragéd" má zde svůj význam a je náležitě <STRONG><A href="http://maratonsky.blogspot.com/2004/10/pro-blog-pro-aerobn-tragd-pro.html">vysvětleno</A></STRONG>.mesensnoreply@blogger.comBlogger871100tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1124489344277361122005-08-20T00:06:00.000+02:002005-08-20T00:09:04.286+02:00

... Aerobní tragéd strikes back!

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1117961808755690392005-06-05T21:57:00.000+02:002006-05-08T09:17:41.456+02:00

Předesílám, že tento text je určen pro ty, kteří na tento blog narazili náhodou a neznají jej.Coby autor Maratonského deníku aerobního tragéda jsem tento blog založil 1.října 2004 a pozvolna jej ukončil koncem května 2005. V titulce je sice napsáno, že blog je o "sportu v životě nesportovce", ale jeho příběh je poněkud jednodušší. Ve svých sedmatřiceti jsem se v říjnu 2004 rozhodl začít běhat z

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1117970229071478402005-06-05T20:59:00.000+02:002005-06-05T20:59:06.840+02:00

Je opravdu na čase, abych na závěr moc poděkoval všem, kteří tento blog četli, psali mi, radili a přispívali svými cennými komentáři. Bloggerský svět je podivný, existuje spousta blogů různého charakteru. Každopádně platí, že je určitě převaha autorů nad čtenáři. Po světě (nás) chodí spousta do jisté míry exhibicionistů, do jisté míry grafomanů, kteří se s něčím chtějí svěřit. Já jsem tento blog

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1117139545792737752005-05-26T22:05:00.000+02:002005-05-26T22:46:27.706+02:00

Tenhle týden je tak blbě pracovně našlapaný, že vlastně ani nemám čas na to, abych pár zápisky důstojně tenhle blog uzavřel... ;) Nicméně určitě zbyl čas na to, abych si byl v úterý a včera důkladně zaběhat, to zas jo.Co dál s maratonským deníkem? Zavírám ho, přibude zde ještě avizovaný nostalgický zápisek s poděkováním (v tom nejlepším možném slova smyslu ;) plus návod k použití pro ty, kteří

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1116967187040345102005-05-24T22:29:00.000+02:002005-05-24T22:39:47.053+02:00

Čtenářka Klára mi napsala jednu faktickou a správnou připomínku k mailové konferenci. Ne každému vyhovuje, že dostává všechny příspěvky mailem a stačí mu, když ke konferenci přistupuje přes webové rozhraní http://pandora.idnes.cz/conference/traged/Já osobně preferuji dostávat maily. Sice jich teď ze začátku chodí dost a může to být trochu nepříjemné, ale až konference bude trochu usínat (což

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1116927042711942412005-05-24T11:17:00.000+02:002005-05-24T11:30:42.716+02:00

Tak se mi to nějak vymklo z ruky. Včera večer jsem si zkusil na pandora.cz založit testovací mailovou konferenci, abych vidět jak to funguje, papaaya ji objevil a už se to rozjíždí. Tímto vás všichni zveme k účasti, je to úplně jednoduché. Protože předpokládám, že (možná) ne všichni mají zkušenosti s emailovými konferencemi, zde je pár řádek (internetoví zkušenější uživatelé prosím přeskočte).Co

mesensnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1116877016376361502005-05-23T21:31:00.000+02:002005-05-23T21:36:56.466+02:00

Moc děkuju za to velké množství komentářů a mailů, co jsem dostal. m.thums se k tomu přiznal otevřeně v diskusi, jeden z čtenářů po telefonu a já se k tomu přiznávám veřejně. Při čtení příspěvků jsem prostě zamáčkl slzu. Běhání je veskrze lidská záležitost, to už jsem pochopil... však vy mi rozumíte. Možná je to všechno trochu patetické, možná trochu legrační, ale je to tak ;)Dnes se cítím (

mesensnoreply@blogger.com15tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1116774204066511192005-05-22T15:35:00.000+02:002005-05-22T18:55:49.480+02:00

Jo, jo. Je to tak. Vzdal jsem svůj první maraton. Salát. Pokud bych měl použít vpravdě básnické přirovnání a maraton trochu zosobnit na Maraton, pak onen Maraton vzal někde před Chuchlí motorovou pilu a s ďábělským chechotem mne popravil rozřezáním těla (zejména tedy nohou) na kusy a poházel je na rozpálený asfalt Strakonické.Co se stalo? Sám nevím, jediné rozumné vysvětlení je, že na to (ješte)

mesensnoreply@blogger.com36tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1116662059407802502005-05-21T09:38:00.000+02:002005-05-21T09:54:19.426+02:00

Jak symbolické. Brzy překročím tisíc naběhaných kilometrů (akorát k maratonu). Počítadlo přístupů na tomto blogu brzy překročí deset tisíc ... A zítra je maraton. Kostky jsou vrženy ;)Včera jsem ráno přiletěl do Prahy, pečlivě jsem se snažil spát. Jak před letem, tak během něj, tak i včera přes den. Dnes normálních devět hodin spánku. Snad je to óká. Včera navečer jsem se byl ještě rozklusat, dal

mesensnoreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1116425019429937302005-05-18T15:43:00.000+02:002005-05-18T16:09:49.243+02:00

Jak jsem avizoval v minulém zápisku, v nejnevhodnější dobu jsem musel na nějakou tu cestu. Noční let, tady kde právě píšu je strašný vedro (30+++), chce se mi spát, v noci na pátek zase noční let. Fujtajxl. V pátek ráno se vracím a skutečně nepůjdu do práce, ale rovnou do ležaté polohy pospávat, odpočívat. V pátek večer se zkusím ještě proběhnout, v sobotu projít, uvidíme. Pokud se mi podaří

mesensnoreply@blogger.com27tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1116185623393110822005-05-15T21:19:00.000+02:002005-05-15T21:33:43.420+02:00

... a bude to. Teď už se mi to snad ani nechce protahovat, protože nervozita je taková, že je těžké déle čekat. ... A to všechno i přesto, že vím, že když bych měl ještě tak dva měsíce, tak by to bylo o moc lepší...Neposlechl jsem Luboshe, který v komentářích k minulému zápisku radil, abych dal o víkendu maximálně desítku. V sobotu jsme odpoledne s KeKem dali sedmnáctku, a vůbec jsem nebyl v

mesensnoreply@blogger.com13tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1115928264352019412005-05-12T21:49:00.000+02:002005-05-12T22:05:59.306+02:00

Dbaje vašich rad, s běháním to - se přiznám - nepřeháním. V úterý jsem dal devítku naschvál po asfaltu, abych trochu omlátil nožky. Nebyla to hrůza, jakž takž to šlo. Dva kilometry rozběh, pak kopec, pak chvíli klídek a poslední tři kilometry jsem šel svižněji, kolem 5:15.Dnes jsem chtěl dát ještě méně, nakonec z toho byla sedmička. Už to nebylo zdaleka tak v klidu, navíc jsem měl pocit, že čidlo

mesensnoreply@blogger.com11tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1115583656257495012005-05-08T21:29:00.000+02:002005-05-09T08:30:11.250+02:00

Po dvacítce minulou sobotu jsem hned v něděli vyběhl se vyklusat. Co čert nechtěl (vlastně chtěl, naschvál jsem běžel klukům naproti), potkal jsem tak po pěti kilometrech Aleše, Vláďu a neznámého eliťáka. Zatímco oni vesele konverzovali, já za nimi supěl v tempu, které mému vyklusání ani trochu nepomáhalo. Nakonec jsem dal devítku a byl jsem docela rád, že to nebylo víc.V úterý jsem s Alešem

mesensnoreply@blogger.com17tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1115323800466795272005-05-05T21:45:00.000+02:002005-05-05T22:10:00.660+02:00

Tak. A je to tady. Duben byl poslední celý měsíc před maratonem. Naběhal jsem 225 kilometrů a asi mohu klidným svědomím říci, že naběhat víc by už pro mé neběžecké tělo znamenalo v této fázi nemalé riziko, nožky jedou opravdu na hraně, byť srdíčko se fláká. S objemem jsem jakž takž spokojen. S čím spokojen nejsem, jsou naběhané objemy za březen, ale hlavně za tragický únor. To bude sakra chybět.

mesensnoreply@blogger.com12tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1114979065304448812005-05-01T21:21:00.000+02:002005-05-02T08:53:36.336+02:00

Před časem jsem tuším na Longest Mile narazil na drobnou reklamu na knížku Ultramarathon Man od známého amerického ultramaratonce řeckého původu Deana Karnazese. Protože jsem zrovna něco nakupoval na Amazonu, přihodil jsem i tuto knížku.A udělal jsem dobře. Přestože Dean Karnazes bezpochyby není literát, životopisná knížka se dobře čte a je bezpochyby inspirací nejen pro běh. Karnazes (zvaný

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1114887506891265052005-04-30T20:31:00.000+02:002005-05-01T09:24:01.140+02:00

Nevím proč, ale dnes ráno se mi vybavila úvodní slova jednoho známého songu Těžkého Pokondru "... to byl zas večírek"... Včera jsme tak dlouho rozebírali cosi ohledně jistého cyklozávodu, který organizujeme, až jsem se do postele dostal po jedné hodině a přiznám se s hladinkou zcela jistě neodpovídající pouhé zdravotní dávce alkoholu. Co hůř. Celý včerejšek jsem zápasil s pálením v krku

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1114718177653677512005-04-28T21:35:00.000+02:002005-04-28T22:00:46.890+02:00

Zajímavý úkaz. Po čtyřech dnech trénování jsem byl náležitě v neděli prošit a opravdu jsem potřeboval odpočinek. V pondělí pauza a nakonec v úterý neplánovaně taky. V úterý jsem původně chtěl jít večer běhat, ale prostě mi to časově nevyšlo (přestože jsem se cítil dobře, dostatečně odpočinutý a nažhavený). Což znamená, že jsem absolvoval dva dny odpočinku.Člověk by si myslel, že čím víc odpočinku

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1114418081406300892005-04-25T08:51:00.000+02:002005-04-25T10:34:41.406+02:00

Už delší dobu přemýšlím, že vlastně není známo, kolik vydrží boty na běhání. Výrobci o tomto parametru zarytě mlčí a mne tak napadá, že normální běžec vlastně neví, co má od svých botek v tomto směru očekávat... Ani vlastně není jasné, kde by takovou informaci měl hledat.Já mám zkušenost se svými prvními běhacími Adidaskami, které s velkou pravděpodobností vydržely jen necelých 500km a mám

mesensnoreply@blogger.com9tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1114370858102422672005-04-24T20:58:00.000+02:002005-04-24T21:27:38.103+02:00

Po čtvrteční desítce jsem vydržel běhat až do dneška. V pátek jsem dal sedmičku s KeKem v Krčském lese, v sobotu dvouhodinový běh po horách a dnes necelou desítku zase v "domácím" lese s kámošem B.Krčský les. V pátek odpoledne po práci jsem byl domluven s KeKem, že mi ukáže okruh v Krčském lese. Už jsem tam jednou běhal s Kejmilem, ale to byla vlastně úplná tma, takže jsem nic neviděl. Sedmička

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1114113184531327032005-04-22T01:05:00.000+02:002005-04-21T21:53:04.533+02:00

... co dodat? Maraton máme přesně za měsíc a logicky mám pocit, že nemám natrénováno (vlastně to není pocit, ale prostý fakt). Představa uběhnutých čtyřicet dva kilometrů a chlup ve mne nevyvolává přesvědčení, že to bude v pohodě ;)V úterý jsem dal na moje poměry rychlejší desítku (cca 52 minut), opět s dost nízkou průměrnou tepovkou 152. Tepovky ještě zbývá dost do anaerobního pásma, ale nějak

mesensnoreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1113766282578005412005-04-17T20:49:00.000+02:002005-04-17T21:31:22.580+02:00

Název tohoto zápisku je třeba brát opravdu s velkou rezervou. V žádném případě se nejedná o ten ladný pohyb, pokud jste si snad někdo vybavil onen klip nebo film.Nejsem vůbec ok. Únava neustoupila, dnes jsem zase po obědě usnul, bez valného výsledku. Nachvál jsem si půjčil tonometr a výsledek krevního tlaku 80/50 může být sice pro někoho trpícího vysokým tlakem úžasný, nikoli však pro mne. Cítím

mesensnoreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1113668273750031872005-04-16T17:52:00.000+02:002005-04-16T18:57:15.756+02:00

Kdysi jsem poslouchal v rádiu pořad o východním zákonu karmy. Ten říká, že všechno špatné musí být někde vyváženo dobrým a naopak. Je to zákon činu a odplaty - akce a reakce. Každá akce přinese v budoucnu adekvátní reakci. Každý dobrý čin přinese dobrý výsledek a špatný čin negativní výsledek (vím, zjednodušuji to, znalci východních filozofií mne prosím nekamenujte). Prostě něco jako zákon

mesensnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1113338729622466182005-04-12T22:03:00.000+02:002005-04-12T23:04:43.263+02:00

Dnes jsem byl na sebe tak trošku naštvaný, protože jsem si uvědomil, že zítra ani pozítří vlastně běhat nebudu. Jsem pracovně pryč a díky napjatému programu si opravdu nemá smysl s sebou brát běhací boty...No, nicméně dnes bylo krásně, osmnáct stupňů, sluníčko, ideální počasí. Dorazil jsem z práce už po páté, abych vyrazil na běh. Díky počasí jsem chtěl ozkoušet nové žluté běhací trenky, co jsem

mesensnoreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1113228739396889882005-04-11T20:48:00.000+02:002005-04-11T21:48:29.693+02:00

Jak jsem poznamenal, byl jsem se podívat nedaleko na půlmaraton. Opakuji, nic pro mne. Opravdu jen minimum běžců doběhlo nad 1:45, nejhorší čas dvě hodiny. A to je ten půlmaraton dost kopcovitý. Pokud bych ho skutečně běžel, tipuji statečnou bitvu o poslední místo, a to by mi zrovna energii a motivaci nedodalo.Ale. Trochu jsem fotil podél trasy závodu a pochopil jsem pár věcí. Doteď jsem si

mesensnoreply@blogger.com13tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1113163319591918572005-04-10T21:46:00.000+02:002005-04-11T10:20:20.636+02:00

V prvé řadě moc děkuji za názory ohledně dlouhých běhů. Jak to tak vypadá, neobejdu se bez nich. No nic, ono to snad nějak půjde ;)Po úterním běhu jsem měl ve středu nucenou pauzu (opět opulentní večeře, fujtajkxl) a ve čtvrtek jsem vyrazil na kopcovitou devítku. Docela to šlo, jakmile jsem se přepnul do spotřeby tuků a ne cukrů, tak to bylo docela fajn. V pátek mne zákeřně začalo trochu bolet v

mesensnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1112728421309613642005-04-05T21:01:00.000+02:002005-04-06T07:05:23.306+02:00

Dnes jsme s Alešem oběhli lesní skorotřináctku. Na mne přiměřeně svižným tempem, Aleš se pochopitelně flákal (s klidným hlasem mohl při běhu vyřizovat hovor přes mobil). Neběželo se mi moc skvěle, z nedělních 21km jsem se ještě nevzpamatoval na plných sto procent.V té souvislosti mi vrtá hlavou jedna věc. V tuhle chvíli mám do maratonu naplánováno, že bych chtěl běhat týdně tak tři desítky (nebo

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1112547294443019742005-04-03T18:33:00.000+02:002005-04-03T18:54:54.446+02:00

Podle plánu jsem dnes dal vzdálenost půlmaratonu, po stejné trase jako blahé paměti na konci ledna, zhruba za stejný čas, aneb dvě deset s nějakým tím převýšením. Abych pravdu řekl, procházka růžovým sadem to nebyla, v této chvíli si moc neumím představit dlouhé běhy naprosto bez problémů. Ono se taky není co divit, když jsem se k této vzdálenosti dohrabal až za dva měsíce od své první

mesensnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1112469702788680292005-04-02T21:59:00.000+02:002005-04-02T22:10:04.786+02:00

Po depresivním únoru jsem si dával velký pozor, abych od března nečekal zázraky a nedostal se tak ještě do horší nálady. A vida, docela to šlo. Březen pro mne začal běháním na dovolené v zasněžených Alpách za třeskutého mrazu, aby pak pokračoval třemi běhy ve sněhu v naší domovině. Pak na mne bohužel zase sedla choroba, která znamenala výpadek a opět začínání. Nicméně snad to jaro způsobilo, že

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1112466356364497702005-04-02T20:13:00.000+02:002005-04-02T21:25:54.706+02:00

Středeční desítka s pár rychlejšími úseky mi dala docela zabrat. Ve čtvrtek jsem byl docela unaven a co víc, maličko mne pobolívalo levé koleno a jakýsi úpon zezadu kolena směrem nahoru (lékařská definice jak noha, že). Ve čtvrtek jsem přemýšlel, zda-li si mám dát úplnou pauzu, nebo se jít vyklusat. Zvítězila varianta klus, tudíž jsem si zaběhl pomalu (31:30) svou docela přesně změřenou pětku a

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1112213219239414282005-03-30T21:30:00.000+02:002005-03-30T22:06:59.240+02:00

Velikonoční pondělí navečer (už je díky změně času dlouho vidět, třikrát hurá!) jsme se vrátili z jizerek a já vyrazil s maratoncem Alešem do známého lesa, který je konečně a definitivně bez sněhu. První část běhu byla čiré utrpení, pravděpodobně z toho důvodu, že jsem si třičtvrtěhodinu před během dal jogurt, který tělo prostě nestrávilo. Tepovka 140, funění, supění, spíš chůze než běh, zkrátka

mesensnoreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1111956146192531932005-03-27T22:36:00.000+02:002005-03-27T22:49:53.866+02:00

Po čtvrteční patnáctce jsem byl docela unaven, ale spíš tak nějak celkově, než že by mé srdíčko dostalo zabrat. Koneckonců hodina a půl aerobní aktivity víceméně pod 150 tepů je pro něj něco, co by ho po zkušenostech s kolem až tak němělo vyvádět z míry. Nicméně můj podvozek nestíhá, je pomalý a snadno se unavuje.Tohle všechno se projevilo i v pátek a v sobotu. Odjeli jsme opět do jizerek a já si

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1111736806569110352005-03-25T07:37:00.000+01:002005-03-25T09:17:54.540+01:00

Dost často mívám velké pochybnosti sám o sobě ve smyslu možného uběhnutí maratonu, o tréninku, který nevede nikam a tak... S diskusí na tomto blogu a i jinde jako by někdy vyplývalo, že je normální jeden den vstát, dát jen tak dvacet třicet kilometrů a pak se oddávat běžným radovánkám pracovního dne ... a druhý den znova ;) Doufám, že tomu tak není. Doufám, že existuje "mlčící většina", která též

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1111700930341795002005-03-24T21:54:00.000+01:002005-03-24T22:54:04.343+01:00

Dnes jsem využil toho, že je přece jen o trochu déle vidět, přišel o něco dřív z práce a vyrazil. Trochu jsem prodloužil svou asfaltovou desítku podél řeky, nevracel se stejnou cestou zpět, ale přeběhl jsem most v sousedním městečku a vracel se druhou stranou. Do desátého kilometru to docela šlo, ale právě na onom desátém kilometru je dost nepříjemný kopec, takových sedm set metrů a stojka jako

mesensnoreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1111443899462706202005-03-22T18:35:00.000+01:002005-03-22T18:43:55.746+01:00

Tak jsem se dočkal. Jak jsem psal už tady, na základě dobrých referencí jsem si vybral své (doufám) definitivní (ostré) běhací boty, ve kterých by mé vetché tělo mělo přežít maraton. Jsa dostatečně vyškolen tím, co mohou alespoň s částečným přispěním boty způsobit, rozhodl jsem se nejít do kompomisů a vybrat skutečně asi jedny z nejlepších běhacích bot, co jsou na trhu. Doufám, že se brzy ušpiní

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1111341051825838902005-03-20T18:17:00.000+01:002005-03-21T23:29:02.723+01:00

"V neděli přesně ve 13.31 vstoupilo Slunce do znamení Berana a nastala jarní rovnodennost. Přestože tradičně je začátek jara stanoven na 21. březen, astronomické jaro začalo již o den dříve."Tolik zpráva z tisku. No konečně, už je to tady, alespoň úředně! Letos jakoby to jaru trvalo déle. Možná je to objektivní, možná je to také tím, že tak trošku všichni stárneme ;) Včera jsem si dal po poradě

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1111144227501818582005-03-18T08:49:00.000+01:002005-03-18T13:21:12.643+01:00

Ano, je to skutečně dvojsmlyslný a jakoby negativně laděný název tohoto zápisku. Nemyslím to ale nijak extra ve zlém. Jak jsem již párkrát psal, mám trošku potíže se způsobem, jakým jím a tudíž logicky ani nemohu být spokojen se svou váhou. Sice nejsem takový ten žravý typ, ale každý normální člověk se rád nají. U mne se k tomu přidává do jisté míry chorobná náchylnost k pojídání člokolád,

mesensnoreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1110881951930185222005-03-15T07:59:00.000+01:002005-03-15T11:19:11.933+01:00

Dnes jsem dal ranní necelou desítku a musím objektivně říci, že pocity jsou různé, převážně však blbé. Vím, že slovo "tempo" by do jisté míry mělo být zakázané, ale přesto. Začal jsem nasvál jakoby zvolna a na prvním kilometru koukám - píp - pět třicet na kilometr. To je na mne rychle. Nicméně nezvolňuji, druhý kilometr - píp - šest minut... a pak už se mají nohy přirozenou tendenci zpomalovat a

mesensnoreply@blogger.com10tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1110738069019666032005-03-13T19:03:00.000+01:002005-03-13T19:23:10.836+01:00

Choroba nakonec neznamenala vynechání jednoho, ale dvou plánovaných běhů. Bylo (a pořád ještě trochu je) to horší, než jsem původně myslel. Sedlo mi to na hlasivky a ve čtvrtek a v pátek jsem prakticky nebyl schopen mluvit. Kombinace Bioparoxu s Vincentkou zabrala a už je to o moc lepší. Vyvinul se z toho takový ten hnusný suchý, dráždivý a štěkavý kašel, který vás spát moc nenechá... ale běhat

mesensnoreply@blogger.com18tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1110403257247619652005-03-09T22:00:00.000+01:002005-03-09T22:20:57.250+01:00

... opravdu bych nechtěl, aby to vypadalo, že pořád fňukám. Přiznám se ale, že ty choroby mi už docela lezou na nervy. Před dovolenou rýma, dovolenou jsem proběhal s pomalu ustávajícím frkáním a šup - už je tady něco zas. Včera jsem ještě ráno byl v klidu běhat, přes den mne začalo pálit trochu v krku a večer už mne pálila ta trubice nebo co to je tak, že jsem myslel, že se zblázním. Dnes už mne

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1110131103594139812005-03-06T19:30:00.000+01:002005-03-06T20:34:35.493+01:00

... a že se mi teda nechce, do práce. Dovolená byla krátká a rychle utekla. Sportovně pozitivní je to, že jsem aerobně neproflákal ani jeden den. Neříkám, že jsem každý den běhal, to ne (slovy dvakrát jsem nebyl běhat), ale zato to nahradily bohatě běžky. V Rakousku byla fakt zima (ale tady prý taky), takže se to zase moc přehánět nedalo, ale přesto jsem ke konci ještě stihnul skoro desítku a

mesensnoreply@blogger.com12tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1110113246427500522005-03-06T13:30:00.000+01:002005-03-06T13:54:11.116+01:00

Dlouho jsem si pohrával s myšlenkou, že tradiční běhací shrnutí za únor prostě vynechám... tak špatné to bylo. Ale tradice je tradice, takže: do února jsem nastupoval mimořádně opatrně po pauze poslední týden v lednu díky opuchajícímu lýtku. První týden jsem trošku proflákal, dva běhy plus nějaké běžky, nic moc. Druhý týden čtyři běhy, vesměs krátké, zakončené necelou desítkou po naprostém ledu (

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1109860831196229572005-03-02T18:37:00.000+01:002005-03-06T18:48:08.020+01:00

Mám intenzivní pocit, že mobilní sítě jsou skutečně ve stádiu svého pravěku. Reklamní slogany mobilních operátorů o mobilních datech a mobilním internetu lze skutečně považovat pouze za bláboly. Než se mi podařilo tento post umístit přes GPRS na Blogger, několikrát málem můj notebook putoval skrze zavřené okno do krásné alpské přírody...O běhání není tolik co psát. Běhám každý den ranní pětku,

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1109362633550214722005-02-25T21:06:00.000+01:002005-02-25T21:30:36.893+01:00

Strategie zůstat jeden a půl dne s nachlazením v pelechu se osvědčila. Ze začátku mi bylo blbě, ale teď cítím, jak sílím doslova každou hodinu, což je docela fajn pocit (ťuk ťuk na dřevo) Dnes už jsem byl v práci a už na dobrých 80% v pohodě ;) Navíc - zítra frčíme na tradiční zimní dovolenou, tentokrát ne do jizerek, ale do šajslandu, do zeldnu. Primárně na sjezdovky, ale za á mám s sebou běžky

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1109250342343964542005-02-24T18:40:00.000+01:002005-02-24T18:54:25.413+01:00

Tak choroba na mě mrcha dolehla s plnou silou. Není to sice chřipka, ale zato pořádná rýma, jako z oka vypadlá té, co popisoval Ondra V. Teplotu jsem naštěstí měl jen včera, ale zato hlavu mám nafouklou jak pučmeloun, prostě je mi blbě. Dokonce jsem to včera zabalil i v práci a šel se vyležet domů a i dneska jsem zůstal pracovat doma. Nepřišlo mi nejchytřejší poprskat kolegy, tak dlím v posteli s

mesensnoreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1109063228861333242005-02-22T09:19:00.000+01:002005-02-22T10:25:30.216+01:00

... zbývají do maratonu. Přesně na den. Jak jsem předpokládal, moje depka právě vesele kulminuje. Co se mohlo podělat, se podělalo. Opravdovou chřipku jsem od svého okolí sice nechytil, ale nějaký nepříjemný rýmokašel jo. Takže tentokrát experimenty s léky jako minule nehodlám uskutečňovat, prostě hektolitry sladkého čaje a céčko. Nicméně to opět znamená tréninkovou pauzu, doufám, že to potrvá

mesensnoreply@blogger.com8tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1108923091068032932005-02-20T19:50:00.000+01:002005-02-24T12:03:10.336+01:00

Běhání tento týden opět nestálo za moc, už si na únorovou depku pomalu zvykám... V pondělí ve městě po asfaltu, v úterý jsem měl ze servisu půjčené úžasné vozítko místo svého dopravního prostředku a pořádně jsem si ho užíval, takže jsem se na běhání upřímně řečeno vybodl. (Mimochodem, ten frajírek v Audi A6 4.2 Quattro asi doteď přemýšlí, co to bylo za raketovou krabici, co ho doslova vyhrnula ze

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1108920041947908952005-02-20T10:20:00.000+01:002005-02-20T18:43:09.863+01:00

... tak už jsem si koupil zase nové běhací botky. Jak známo, běhám teď v New Balace 806, docela ke spokojenosti. Ale přece jen, jsou to boty, které mají bez padesáti gramů půl kila, není to na nějaký rychlejší běhání (ale zato ideální boty na trénink - koneckonců Zátopek taky běhal v kanadách, žejo)...Moje lehčí Adidasky už dosluhují, teď jsou momentálně odloženy a přemýšlím, že je třeba ještě

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1108752941891675652005-02-18T19:43:00.000+01:002005-02-18T19:55:41.893+01:00

... Zcela vyřízen po pracovním týdnu (nebudu psát o běhání, k tomu se vrátím v dalším postu) jsem usedl k počítači a zjistil, že vlastně nejsem schopen dělat vůbec nic, natož se na něco soustředit. A tak tupě browsím a browsím a vůbec poprvé jsem zadal do Googlu heslo "maratonský deník". A vida, co jsem nenašel! Našel jsem dobrý běhací server Pečecké desítky a na něm mezi linky odkaz na můj blog,

mesensnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1108458124224278262005-02-15T07:52:00.000+01:002005-02-15T10:02:04.226+01:00

Jak jsem psal v minulém zápisku, vzhledem k počasí běhám víceméně ve městě a okolí. Dal jsem si závazek, že budu běhat pokud možno každý den, byť třeba málo. Testuji tak nohu, zda-li zátěž vydrží. V sobotu jsem dal pětku, v neděli kopcovitou osmičku, včera opět večerní pětku. Všechno asfalt v kombinaci s trochou kostek.Noha zatím drží, i když lýtko maličko cítím, ale bolest se to nedá nazvat.

mesensnoreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1108212916248684802005-02-12T12:38:00.000+01:002005-02-13T21:38:22.000+01:00

Venku leje a leje a já se ráno vzhledem k včerejší dost dlouhé večerní návštěvě nemohl vyhrabat z postele. Prostě jsem ráno běhat nešel, zkusím to navečer.Teď je zrovna to počasí, kdy se moc skvěle běhat nedá. V mém oblíbeném lese leží vrstva sněhovodoledu, absolutně neběhatelná, a to i po lesních asfaltkách. (Včera mi to volal Aleš, byli běhat s maratoncem Láďou a je to o nohy, trénikový efekt

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1107935750583797582005-02-09T18:22:00.000+01:002005-02-09T22:36:46.830+01:00

Už jsem zde několikrát psal, že jsem překvapený, kolik má tragédí deníček návštěvníků čtoucích mé amatérské zápisky. Je to vůbec zvláštní. Zatímco cyklistice je věnována spousta nejrůznějších webů, s běháním to je výrazně horší. Nevím, čím je to způsobeno, byť mám jistá podezření. Například cyklisté věnují velkou spoustu času diskusím nad svojí technikou, tudíž je hodně o čem psát. Slovy

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1107713708176621552005-02-06T19:03:00.000+01:002005-02-07T21:43:33.510+01:00

Tenhle týden už (snad!) definitivně končí moje běhací poflakování. Čtvrtek, pátek pauza a masírování, tento víkend pak opět v jizerkách. Byla třeskutá zima, ale takhle krásně na horách jsem na druhou stranu už dlouho nezažil. V sobotu necelé dvě hodinky docela v klidu na běžkách, v neděli jsem oběhl svůj obvyklý okruh na Královku. Noha zatím drží, takže je čas přejít na normální běhací režim...

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1107341377799004472005-02-02T08:57:00.000+01:002005-02-02T11:49:37.800+01:00

Dbaje vašich rad jsem nestrkal zapálený sirky zpátky do krabičky a vyběhl (jen) na šestikilometrový běh dnes časně ráno. Šlo to blbě, protože napadl sníh, který následně umrzl a jak jsem zjistil, v lese se moc běhat nedá. Takže jsem běhal po lesní asfaltce a fakt to moc nešlo, klouzalo to po umrzlých hrudkách ledu. To ale nevadí, protože mne už vůbec nebolí noha! Navíc mám pocit, že jsem si zvykl

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1107117704542780582005-01-30T21:21:00.000+01:002005-01-30T21:41:44.543+01:00

Tak jsem zpět doma a v prvé řadě moc díky za kvalifikované rady a doporučení. Ani netušíte, jak mi pomáháte. Opravdu jsem nikdy netušil, že tehle blog bude někdo vůbec číst (koneckonců jsem už psal, píšu si jej hlavně sám pro sebe, kvůli "utřídění hlavy" a kvůli tomu, abych se zase po letech naučil znovu psát; jistá forma exhibicionismu může hrát tak maximálně destiprocentní roli ;). Jsem vedle

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1106570894379533242005-01-24T19:29:00.000+01:002005-01-24T13:49:06.496+01:00

... po pátečním půlmaratonu jsme odjeli do jizerek, v sobotu jsem si dal pauzu (nepočítaje odházení tun bílejch srágor;) a v neděli pohodově hodinku na běžkách. S běháním mi to nevyšlo víceméně záměrně, protože noha pořád pobolívá (ještě v sobotu jsem musel ze schodů mimořádně obezřetně) a já nabyl dojmu, že je asi na čase poslechnout své tělo a dát noze oraz. Ať chci nebo nechci, tak mi noha

mesensnoreply@blogger.com11tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1106340663664599132005-01-21T21:23:00.000+01:002005-01-21T21:55:36.266+01:00

... a je to tam. Po úterní desítce a středečním spinningu jsem si dal ve čtvrtek pauzu, dnes sebral všechnu odvahu a vyrazil do lesa zkusit půlmaraton. Nebylo až tak jednoduché. Zatímco takovou dobu bylo krásně, teď už se to říct nedá. Vichr, liják, sněžení a to celé s přestávkami dokola. Přišel jsem domů dřív z práce a ven se mi teda vůbec nechtělo, nikde nikdo, fakt depresivní počasí. Nicméně

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1106065720124643642005-01-18T17:28:00.000+01:002005-01-21T21:53:09.943+01:00

Ta noha fakt zlobí. Včera přijdu z práce, sundám kalhoty a koukám, že nad lemem ponožky a těmi obvykle nepatrně vylisovanými proužky nemám svou nohu, ale pěkně napuchlou haksnu. Velikost ponožek nosím stejnou už léta a nikdy nic takového. Pod ponožkou relativně hubená cyklonožka, nad ponožkou kulturistické lýtko. To teda není nic moc, rozdíl v průměru pod ponožkou a nad ponožkou určitě víc než

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1105888826945645252005-01-16T15:31:00.000+01:002005-01-16T16:20:26.946+01:00

Po středečním spinningu jsem byl ve čtvrtek večer domluven s kámošem Kejmilem, že mne naučí běžeckou abecedu na stadionu u Krčského lesa. Již asi tři lidé mi říkali, že se běžecká abeceda skutečně vyplatí, jenže z obrázků jsem moc moudrý nebyl. A Kejmil má ze své běžecké minulosti abecedu zjevně perfektně naštudovánu, tak mi všechno ukázal a já teď můžu zkoušet... Jenže až mne přestane zase bolet

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1105480746413780992005-01-11T22:30:00.000+01:002005-01-11T22:59:06.413+01:00

... neběhám já, ale ten kanec, co jsem ho dnes opět potkal. Když jsem minule psal, že už pomalu na ty prasata začínám mít fóbii, nebyl jsem daleko od pravdy... tak teď už ji mám tutově. Dnes jsem vyrazil na svou ranní obvyklou lesní desítku a naschvál jsem si "z kancobezpečnostních důvodů" vybral takové ty hlavnější lesní cesty sypané štěrkem, po kterých se dá též obstojně běhat, protože po

mesensnoreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1105309066604088262005-01-09T22:43:00.000+01:002005-01-09T23:55:48.673+01:00

Tenhle týden jsem teda tomu běhání moc nedal, jen těsně třicítka. V úterý jsem vyrazil na takový městský okruh s kamarádem Honzou, což je pouhá necelá sedmička, zato po kostkách a asfaltu. Už od nedělní sedmnáctky se mi něco nezdálo, a to bolest ve spodní části pravého lýtka. Když jsem se totiž v neděli vyděsil divočáka (mimochodem, Honza ho dneska v lese potkal taky a zdrhal jak pominutej :)),

mesensnoreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1105004394135000772005-01-06T07:22:00.000+01:002005-01-06T10:39:54.136+01:00

Dlouhé běhy jsou výrazně nudnější než delší vyjížďka na kole. Toto téma mne napadlo, když jsem v neděli běžel poprvé hodinu a tři čtvrtě. Opravdu, posledních pět kilometrů jsem se už hodně nudil (pokud odhlédnu od toho, že jsem běžel jak skutečný tragéd), navíc jsem měl v hlavě tendence si říkat "ještě pět, ještě čtyři..." a tak dále, což fakt nemám rád a na kole jsem se to odnaučil. Nevěští to

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1104787734934229502005-01-03T22:09:00.000+01:002005-01-04T09:17:53.653+01:00

Pozdní nedělní odpoledne jsem vyběhl na delší běh, sedmnáctku, kterou jsem si vlastně ještě dlužil z prosincových cílů. Byla to zcela nová zkušenost, protože takovou dálku jsem ještě nikdy neběžel. Můj dosavadní dálkový rekord je čtrnáctka. Šlo to docela bídně. Jednak jsem se nemohl dostat do tempa, tělu se prostě nechtělo běžet (relativně rozumě) rychle, takže jsem se belhal rychlostí hodně nad

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1104564919620225082005-01-01T08:27:00.000+01:002005-01-18T17:40:49.416+01:00

Prosinec začal únavou, trošku jsem s ní zápasil, ale jinak to vlastně docela šlo. Desítky se mi už běhaly celkem dobře, i trošku rychlosti jsem zkusil... Ale. Poslední pořádný běh - na mne svižným tempem - jsem absolvoval 14.prosince a pak přišla zákeřná viróza a moje zpackaná léčba. Znamenalo to devět dní běhací pauzy, další běh až na Štedrý den, přičemž první tři tréninky opravdu nestály za nic

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1104507618894949302004-12-31T16:26:00.000+01:002004-12-31T16:50:25.766+01:00

... což jsou pro mne absolvované první tři (opravdové) běhací měsíce (v životě!;)). Zhodnocení za prosinec ještě napíšu, protože teď mne chytla nějaká předvečerosilvestrovská lenost. Včera jsem - poprvé letošní zimu - vyrazil s Albertem na běžky, nebyla to kupodivu žádná velká tragédie, byť mi Albert ujede, kdy se mu zachce (na jeho dva bruslící kroky já udělám tři;) Nicméně tepovka v pohodě,

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1104355283550553902004-12-29T22:00:00.000+01:002004-12-29T22:21:23.550+01:00

V pondělí po svátcích (mám dovolenou, muhehe) jsem pokračoval v zoufalé snaze se vymanit ze spárů nemoci a chemie putující kdesi v mém těle. Moc mi to nešlo. Dal jsem osmičku s kopcem, bylo to o chlup lepší než v pátek a v neděli, ale jinak celkově žádná sláva. Tepovka se pořád ne a ne uklidňovat po doběhnutí rozumnou rychlostí... minuta a půl. Včerejšek jsem obětoval přesunu do jizerek a

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1104066428387657592004-12-26T13:40:00.000+01:002004-12-26T16:55:30.026+01:00

... stojí to za prd. Chápu, že po nemoci to nikdy není úplně super, ale tady to nabývá nepěkných rozměrů. Důvod je nasnadě. Kdybych nebyl chemický Alí a neexperimentoval na sobě se "zaručenými antibiotiky nové generace" (viz. kapilola "Antibiotika", preparát Sumamed), tak by to mohlo být s velkou pravděpodobností výrazně veselejší. Jak jsem psal, v pátek na Štědrý den jsem se obdaroval prvním

mesensnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1103707410929606112004-12-22T09:59:00.000+01:002004-12-22T10:23:30.930+01:00

... No, je to horší, než jsem si myslel. To je zajímavé, člověk si vždycky myslí, že když na něj sedne viróza, tak je z toho za dva tři dny venku a ono je to vždy minimálně těch sedm, koneckonců jak praví lidová moudrost o léčené a neléčené rýmě. Já to tentokrát zatím přežívám bez nenáviděné rýmy, otázka ovšem je, zda-li je to dobře. Viróza se u mne projevuje suchým dráždivým kašlem, což není

mesensnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1103490436708609262004-12-19T21:37:00.000+01:002004-12-19T23:45:17.426+01:00

Název tohoto zápisku jsem si vypůjčil z mé oblíbené fyziologické poradny Ondry Vojtěchovského, kterou mám historicky přečtěnou a na jejíž stejnojmennou kapitolku jsem si v těchto dnech bohužel vzpomněl a bohužel pozdě, neb jsem si navíc na "zaručenou" a blbou radu vzal medikament, před kterým Ondra vysloveně varuje :(((. Stačilo málo. Ve čtvrtek ráno jsem nepřiměřeně dlouho a nepřiměřeně oblečen

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1103224048151551262004-12-16T20:06:00.000+01:002004-12-16T20:07:28.153+01:00

Běhám už skoro tři měsíce a snad si mohu dovolit napsat první srovnání na téma kolo versus běh. Obě tyto aerobní aktivity jsou často ty hlavní, které jsou terčem pokušení typického aerobního tragéda. Jak známo, na kole už jezdím déle (a kolo určitě zůstane mým hlavním sportem), zatímco v běhání jsem čiročirým začátečníkem. Navíc se přiznávám a v tomto blogu se i opakuji, že běhání jsem odjakživa

mesensnoreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1103020789204800622004-12-14T08:17:00.000+01:002004-12-14T15:59:56.046+01:00

Tak jsem si konečně tři dny odfrknul a dnes ráno byl ten správný čas si jít zaběhat. Protože jsem pospíchal, musel jsem vyběhnout ještě za tmy a - přiznám se - do obvyklého lesa jsem se neodvážil. Letos jsou přemnoženi kaňouři a nerad bych doběhl s klem zapíchlým kdovíkde... případně další nebezpečí hrozí od nimrodů, které podezírám z toho, že náležitě posilněni by si mne (byť v reflexní žluté

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1102686350581518382004-12-10T08:49:00.000+01:002004-12-11T05:36:08.526+01:00

Tak se snad konečně dočkám trocha odpočinku. Tenhle pracovní týden jsem dal v úterý a dnes ráno svoji obvyklou lesní desítku a vše proložil středečním spinningem. Jak jsem koneckonců psal v minulém postu, k běhání se určitě nedostanu dřív než v úterý, takže mne čekají tři dny sportovního odpočinku. Něco mi říká, že odpočinek potřebuju, ale na druhou stranu si až tak jistý nejsem. Podle

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1102272253394527122004-12-05T19:06:00.000+01:002004-12-05T19:54:33.886+01:00

Tenhle týden jsem měl v úmyslu po náročnějším listopadovém finiši spíš odpočívat, abych nabral sílu do nových tréninkových dávek. Jak bych to řekl - moc sportovní moudrosti jsem neprokázal. Sice jsem v pondělí a v úterý rádoby odpočíval, dokonce si skočil na masáž nožek, ale to bylo všechno. Ve středu jsem měl absolvovat pravidelný večerní spinning jako první sportovní aktivitu tento týden, ale

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1102071383880293762004-12-03T07:50:00.000+01:002004-12-03T15:54:11.116+01:00

Ke svému překvapení jsem zjistil, že tento web nenavštěvuji pouze já sám a několik málo přátel, kterým jsem dal link, ale i nějací návštěvníci, které osobně neznám (díky za podporu ;) Tudíž jsem se rozhodl, že sem občas napíšu i trochu obecnější text týkající se běhání, který třeba může nějakému návštěvníkovi - aerobnímu tragédovi a začátečníkovi - přijít vhod. Když jsem před dvěma měsíci

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1101810779990752382004-11-30T10:52:00.000+01:002004-11-30T11:32:59.990+01:00

Shrnutí za listopad jsem klidně mohl napsat už v neděli dvacátého osmého, protože jsem si naplánoval plus mínus třídenní běhací pauzičku (nepočítám zítřejší spinning). Při vší skromnosti si ji snad zasloužím, dávky zvyšuji docela nepřetržitě už čtvrtý týden. Po sobotní čtrnáctce jsem ještě v neděli dal lehce sedmičku po lese a překvapivě to nebyla taková tragédie, přestože toho mám docela dost.

mesensnoreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1101566701650101502004-11-27T15:22:00.000+01:002004-11-27T15:49:39.076+01:00

... uf. Jak se měsíc blíží ke svému konci (a já toho začínám mít dost a jsem zralý na odpočinek), uvědomil jsem si, že je sice fajn, že běhám bez vážných následků nějaké ty desítky, nicméně jsem si vzpomněl na svůj závazek na konci října uběhnout v listopadu alespoň 12km bez následků ;) Dnes byl ten (skoro) správný den se do toho pustit. Po úterní desítce jsem běhal trochu ve středu i ve čvrtek,

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1101207099954973122004-11-23T11:25:00.000+01:002004-11-23T19:52:04.656+01:00

Řekněme asi před dvěma lety jsem ohledně svého ježdění na kole učinil důležité rozhodnutí, jehož ovoce i teď sklízím. Vždy jsem trpěl tím, že jsem se stresoval ohledně počasí, které mne čekalo. Stávalo se, že jsem se na vyjížďku na kole těšil a nakonec blbé počasí či dešťová přeháňka způsobila blbou náladu. Došla mi trpělivost a rozhodl jsem se, že počasí budu ignorovat (koneckonců je to v dnešní

mesensnoreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1101067621511918802004-11-21T21:06:00.000+01:002004-11-23T12:33:16.076+01:00

Tehle týden jsem už relativně v pohodě dal dvě desítky a z toho mám docela přirozeně radost. Uběhnout deset kilometrů bylo pro mne ještě nedávno něco, co jsem si při nejlepší vůli prostě nedokázal představit. Středeční lesní desítka šla po dvou dnech odpočinku výborně, dokonce jsem poslední tři kilomentry zkusil trochu zrychlovat. Ve čtvrtek jsem si dal pauzu, v pátek večer vyrazil na obvyklý

mesensnoreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1100463473816108272004-11-14T21:04:00.001+01:002004-11-14T21:17:53.816+01:00

... Tenhle týden jsem se rozhodl, že bylo dost flákání a že trochu navýším objem. Po nedělním prvním desetikilometrovém běhu jsem očekával únavu, takže jsem si dal denní pauzu a vyběhl v až úterý večer a očekával bídu. Nebyla. Běželo se mi docela fajn a dokonce jsem si zkusil i tempo, určitě to mohlo být pod pět minut na kilometr. Zasloužilo by se ale dodat, že jsem - plánovitě - běžel jen tak

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1100006689418442662004-11-09T14:11:00.000+01:002004-11-09T18:41:55.350+01:00

Kristin Armstrong, bývalá žena šestinásobného vítěze Tour Lance Armstronga, začala běhat maratony. Trošičku Armstrongovu kariéru sleduji, ale tohle mi fakt uniklo. Kristin bojovala se splínem po rozchodu s velkým Lancem mimo jiné tím, že se pustila do běhání, a to vskutku impozantně. Zaběhla už dva maratony, a co víc, v čase 3:45!! To mne absolutně vykolejilo, neboť já sám již teď vím, že pro mne

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1099850262347573762004-11-07T18:39:00.000+01:002004-11-07T18:57:42.346+01:00

Nic mě nebolelo a měl jsem tři dny běhací pauzy, proto jsem si dnes v neděli dal delší běh. Fakt je, že tehle týden jsem se moc nevyznamenal. Úterní ranní běh, ve středu pravidelný spinning a další, byť delší, běh až dnes. Prostě čtvrtek a pátek jsem obětoval od nevidím do nevidím práci a včera jsem toho měl tak dost, že jsem odpoledne upadl do spánku blízkého bezvědomí a z běhání nakonec nebylo

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1099489875549851132004-11-02T18:38:00.000+01:002004-11-07T19:02:55.173+01:00

Nezbývá mi než se přinutit taky běhat ráno. Je to o to horší, že nejsem ranní ptáče. Dnes jsem vstával v šest, vyběhl na pětikilometrový běh tak, abych ještě stíhal odvést potomka do školy a odjel na rozumnou dobu do práce. Zajímavá zkušenost. Když se člověk přinutí vstát a překonat první mentální krizi a vůbec vyběhnout, neběží se špatně. I když - sledoval jsem tepovku a ta permanentně byla

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1099489036925642662004-10-31T20:18:00.000+01:002004-11-04T08:26:59.330+01:00

Vrátili jsme se z Jizerek a já jsem si odběhl svůj poslední říjnový půlhodinový tréning. Za říjen jsem naběhal 80km a běžci asi umírají nad tímto objemem smíchy. Nicméně ať se smějí, já jsem stoprocentně za svůj dosavadní život 80km neuběhl v souhrnu, takže mne to stálo docela dost... Asi by se na tomto místě slušelo trochu shrnout tento můj první běhací měsíc. Začal hezky a běhalo se mi dobře,

mesensnoreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1099161264861662162004-10-30T20:30:00.000+02:002004-11-03T17:53:53.870+01:00

Raději jsem si po čtvrtečním běhu do kopce dal v pátek pauzu (jedno koleno se maličko ozývalo) a vyrazil až dnes... opět do kopcovitého terénu, neboť zůstáváme na chalupě v Jizerkách. Naběhal jsem nějaké to převýšení, trvalo to třičtvrtěhodinu a bylo to k mému překvapení docela příjemné. A překvapivě to docela šlo. Tak uvidíme... kolena zatím drží. ... Taky jsem dopoledne cestou autem z obchodu

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1098993428033348402004-10-28T21:50:00.001+02:002004-10-28T22:02:48.556+02:00

Dnes mne s běháním čekala zbrusu nová zkušenost, a to je běh do kopce a z kopce. Konečně jsme po letech dostavěli chaloupku v jizerkách a prodloužený víkend díky státnímu svátku využijeme k tomu, že zůstaneme až do neděle. Doufal jsem, že se moje kolena konečně dala do pořádku a že snesou nějakou tu běhací zátěž. Problém hor je v tom, že člověk prakticky neběží po rovině, nýbrž buď do kopce (což

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1099601135046544492004-10-24T23:07:00.000+02:002004-11-04T21:45:35.046+01:00

... o co radostněji jsem začal, o to rychleji jsem málem skončil. Úplně. Až teď po čtrnácti dnech můžu s klidným svědomím něco napsat. Po prvních deseti dnech radostného běhání jsem se rozhodl protáhnout běhy někam pod desítku, běžel jsem jednou, podruhé, a o víkendu šestnáctého sedmnáctého dvakrát po sobě. To už mne víc a víc začínala bolet kolena. Já vůl jsem si neoddychl a absolvoval takový

mesensnoreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1099599204829326262004-10-10T21:06:00.000+02:002004-11-04T21:13:24.830+01:00

... ano, začínám běhat. V prvních deseti říjnových dnech jsem si byl pětkrát zaběhat, vždy zhruba po pěti kilometrech (na mne totálního začátečníka až až), přičemž jsem si běhání neodpustil ani při víkendové návštěvě lázní v Luhačovicích. Příjemné. O to příjemnější, že jsem zkusit zaběhnout naměřenou pětku v tempu 5:40/km (což odpovídá maratonu za 4 hodiny, tam někde bych si chtěl dát cíl) a šlo

mesensnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8822335.post-1099496408817608002004-10-01T07:47:00.000+02:002004-11-23T15:08:42.166+01:00

Proč blog? Rozhodl jsem se psát blog a vím, že rozhodně nejsem sám. Blog má dnes skoro každý a kvalita je z pověstných osmdesáti procent - přiznejme si - úděsná. Proč psát blog popsal moc hezky aKB ve svém blogu a já nemám moc co bych dodal, abych autora neopakoval. Nejvíce mě zaujala dvě slovní spojení, jedním je "můra musí ke světlu" a druhé je to, že člověk sice píše blog více méně pro sebe,

mesensnoreply@blogger.com3