Do kopce a z kopce, co to se mnou udělá?

Dnes mne s běháním čekala zbrusu nová zkušenost, a to je běh do kopce a z kopce. Konečně jsme po letech dostavěli chaloupku v jizerkách a prodloužený víkend díky státnímu svátku využijeme k tomu, že zůstaneme až do neděle. Doufal jsem, že se moje kolena konečně dala do pořádku a že snesou nějakou tu běhací zátěž. Problém hor je v tom, že člověk prakticky neběží po rovině, nýbrž buď do kopce (což není zrovna ideální), případně z kopce (což je ještě horší). Vyrazil jsem na zhruba čtyřicetiminutový běh směrem na Královku, to může být odhadem tak 150 výškových metrů. Běžel jsem do kopce logicky pomalu, ale docela to šlo, žádné velké bolesti. Po obrátce jsem frčel stejnou cestou dolů a to už se trochu ozývaly svaly nezvyklé běhu do kopce a bohužel trochu i kolena, takže uvidíme zítra.