Alpy, zima a titan

Mám intenzivní pocit, že mobilní sítě jsou skutečně ve stádiu svého pravěku. Reklamní slogany mobilních operátorů o mobilních datech a mobilním internetu lze skutečně považovat pouze za bláboly. Než se mi podařilo tento post umístit přes GPRS na Blogger, několikrát málem můj notebook putoval skrze zavřené okno do krásné alpské přírody...

O běhání není tolik co psát. Běhám každý den ranní pětku, víc to moc nejde, protože mrzne až praští. Po ránu je i zde v údolí dost přes mínus deset a ta půlhodinka je tak akorát. Do toho všeho trocha běžek, jinak sjezdovky. Lýtka trochu bolí, ale to spíš dávám za vinu sjezdovým botám.

Docela zajímavý zážitek s místním zdravotnictvím. Jeden z kluků naší party byl na sjezdovce sestřelen jedním děvčetem (bohužel též z naší party). Nekontrolovatelně spadl na rameno a bylo to na návštěvu ambulance. Diagnóza prasklá hlava ramenního kloubu po celé své délce. Docela průšvih, bez pomoci chirugie to je normálně na měsíc a víc. Nicméně kolega ještě v ono pondělí navečer putoval do malé kliniky v Soeldenu, za další hodinu byl v narkóze a za chvilku měl v rameni krásnou čtyřku titanový šroub, v Baumaxu byste ho nesehnali... Zajímavé je, že za další chvilku už volal že chce zpět a před půlnocí ho jiný kamarád přivezl zpět do chalupy. Ještě zajímavější je, že sešroubovaného kámoše jsem včera (de facto pár hodin po narkóze) potkal jak odjíždí na běžkách do hospody a dnes (dva dny po narkozé) jezdil na sjezdovkách. Prý může, jen když na to upadne, tak se po... bolestí. Ale ublížit by si neměl... Všechno se to dá nazvat zázrakem moderní medicíny... anebo z prdele klika!