pátek, února 18, 2005

Tragéd nebo stratég?!

... Zcela vyřízen po pracovním týdnu (nebudu psát o běhání, k tomu se vrátím v dalším postu) jsem usedl k počítači a zjistil, že vlastně nejsem schopen dělat vůbec nic, natož se na něco soustředit. A tak tupě browsím a browsím a vůbec poprvé jsem zadal do Googlu heslo "maratonský deník". A vida, co jsem nenašel! Našel jsem dobrý běhací server Pečecké desítky a na něm mezi linky odkaz na můj blog, nicméně nazvaný "Maratonský deník aerobního stratéga" místo tragéda :))) Dodávám: Jo, hoši, kdyby stratég... Tragéd jsem, a v poslední době mám pocit, že čím dál tím horší! ... To bude tou dlouhou zimou... ;/

2 Comments:

At 2:35 dop., Anonymous Anonymní said...

mám pár maratonu za sebou a věř tomu,že uplně stejné problémy mají všichni amateři hodně práce není čas pak nějaké to zranění,já na maraton šel poprvé před rokem a po měsíčním běhání asi dvakrát týdně 10 km a byl z toho čas 4:25 je to hlavně psichika tak se neboj hlavně tě to musí bavit říká se že tak tři roky trvá než si tělo zvykne na zátěž

 
At 12:03 odp., Anonymous Anonymní said...

Klucí, věřte tomu, že ať jdeš za 2:30, 3:30, nebo za 4:30, tak na konci jseš na tom pořád stejně - unavený, ale šťastný....dokončil. Začíná to trochu frajeřinou a končí denní potřebou - změní tě to, nikdy necítím takovou pokoru jako na startu.
m.thums

 

Okomentovat

<< Home