Běhání tento týden a tak vůbec...

Běhání tento týden opět nestálo za moc, už si na únorovou depku pomalu zvykám... V pondělí ve městě po asfaltu, v úterý jsem měl ze servisu půjčené úžasné vozítko místo svého dopravního prostředku a pořádně jsem si ho užíval, takže jsem se na běhání upřímně řečeno vybodl. (Mimochodem, ten frajírek v Audi A6 4.2 Quattro asi doteď přemýšlí, co to bylo za raketovou krabici, co ho doslova vyhrnula ze silnice. Jinak podotýkám, že normálně jezdím ohleduplně a téměř podle předpisů, abyste mne neměli za nějakýho debila, opravdu.:)

Ve středu byla v celé republice kalamita, jen u nás ne (nespadla prakticky ani vločka). Vyrazil jsem ráno na kopcovitou asfaltovou desítku a docela to šlo, byť hrozivě pomalu. Noha vydržela. Ve čtvrtek a v pátek to nešlo díky nedostatku času, navíc od pátku zápasím s lehkým nachlazením. Naštěstí mám jen (zatím) chrapot, jinak celé mé okolí už ulehlo s opravdickou chřipkou a docela vysokými teplotami. Bráním se megadávkami céčka, tak to snad ustojím a běhám jen v klidu.

V sobotu jsem dal sedmičku po lese, kde leží sníh a hlavně je tam pořád led zvící popelníku, takže to fakt nebylo nic moc. Jsem rád, že to nohy přežily. Dnes mi kluci ráno volali abych šel běhat s nimi a když mne Aleš slyšel (ten chrapot), sám mi navrhl, abych zůstal doma. To mi vydrželo asi tak hodinu, pak jsem vyrazil ven, nově napadlých 5cm sněhu jsem si nemohl nechat ujít :) Vzal jsem si z nostalgie lehké Adidasky, vyrazil na svou prapůvodní pětku za domem a připadal si, že na nohou nemám ve srovnání NB 806 vůbec nic. Jenže. Ke konci jsem trochu zrychlil a už zase maličko cítím levé lýtko. Adidasky fakt půjdou do běhacího důchodu (doufám, že já je ještě následovat nebudu)... Suma sumárum, tehle týden zase Bída s velkým B, přes vaše povzbudivá slova, za které vám znovu upřímně děkuji. Každopádně mne v souvislosti s tím už napadá nadpis dalšího zápisku, a to "Mýtus o pevné vůli" :) Přeju vám hezký pracovní týden pokud možno bez chřipky.