Zpět v akci
Choroba nakonec neznamenala vynechání jednoho, ale dvou plánovaných běhů. Bylo (a pořád ještě trochu je) to horší, než jsem původně myslel. Sedlo mi to na hlasivky a ve čtvrtek a v pátek jsem prakticky nebyl schopen mluvit. Kombinace Bioparoxu s Vincentkou zabrala a už je to o moc lepší. Vyvinul se z toho takový ten hnusný suchý, dráždivý a štěkavý kašel, který vás spát moc nenechá... ale běhat se s tím dá, neboť jsem úplně bez teplot.
Dnes jsem poprvé vyrazil, a to na asfaltovou desítku. Vzhledem k tajícímu sněhu se ani jinde běhat nedá. Bylo to docela fajn, nenutil jsem se k žádnému tempu, ono by to taky ani nešlo. Nicméně přiznám se: začínal jsem samovolně docela pod šest minut na kilometr, myslel jsem si že běžím pořád stejně a najednou koukám, běžím kolem šest a půl minuty (a mám pocit že rychleji by to už bylo docela cítit, že by to prostě nešlo)... No co, zkusím se s tím nestresovat, je to přece jen rekonvalescence. Nepočítaje obvykle ne až tak příjemné rozběhnutí se mi tak od pátého do devátého kilometru běželo docela fajn. Potom ale přišla rychlá svalová únava a teď mne pálí stehenní svaly. Musím se co nejrychleji vrátit do nějakého smysluplného režimu, odhánět myšlenky na blížící se maraton bude čím dál těžší...
posted by mesens @ 19:03
18 comments
18 Comments:
Teď už to chce být jen trpělivý. Sníh za pár dní zmizí, za dalších pár dnů cesty oschnou, přijde sluníčko a to teprve bude běhání!
V sobotu jsem dal 27 km a byla to paráda. Teplo, slunce, takže se konečně dalo běžet bez čepice a rukavice. Hlavně už ve vzduchu bylo cítit jaro:-)
... vzdycky mam chut neco poradit, ale pak si rikam ... "vzdyt jsi zadny maraton jeste nebezel, a traged, jestli vydrzi, ho stejne pobezi driv" ... tak nevim, jen chci napsat ze uvnitr to prozivam podobne ... zbyva mi sice trosku vice casu, ale stejne ... kdyz na to pomyslim, utesuji se tim, ze uz to ze se postavim na start bude velke vitezstvi ... co prijde dal, nevim, ale tesim se na to jak maly kluk.
Tak to já nemůžu říci, že bych se těšil jak malý kluk.. ze zkušenosti vím, že na kole se dokážu cvaknout tak, že jsem zralej na odvoz na koronárku (a to fakt nemyslím obrazně ;), takže jsem velmi zvědav...
Když sem Lubosh napíše jak si dal v pohodičce sedmadvacet a jak je vlastně hezky... tak si tak říkám co tam chci dělat... Luboši, kolik vlastně běháš týdně? ;)
muj nejvetsi sportovni vykon byla 70ka pochod Praha-Prcice za 11 hodin. Od 50km jsem sel silou vule, ne svoji ale nejakeho dedy s cepici Yamaha, co si dal za ukol dotahnout me do cile, kdyz videl jak vypadam ... tyden jsem se pak doslova nemohl zvednout z postele, ale ten pocit byl skvelej ... a zazitky z trati taky ... to si predstavuju na maratonu a opravdu se tesim, trochu bojim (nechci se pred sebou schodit, ze to treba vzdam v pulce), ale o tom to pro me je. Vyzva se vsim vsudy.
Ty jo to je přesně jak scénka z filmu "Kam pánové kam jdete"... ;)
Ale těch 27 km neběhám nijak rychle, tempem o 10-20 procent menším než plánuji běžet při maratonu. Hlídám si, aby tepovka nešla přes 150, jen posledních asi 8 km jdu mezi 155 a 160 TF.
Teď běhám týdně cca 70 km, v průběhu března a dubna to chci vytáhnout přes 90 km. Dost si s tím tempem hraju. Každý druhý den běhám relaxačně 8-10 km, mezi to vkládám vybíhání kopečků (skvělé na posilování kvadricepsu!), osmistovky nebo tempový trénink.
Ale k tomu jsem se propracoval až časem. Jak už jsem psal, před prokem před prvním maratonem jsem běhal týdně 60 km a nikdy jsem neběžel víc než 12 km v kuse:-)
... film neznam, ale bylo to tak ... na 50 km byl kopec a me tam dosly sily, predesel me tenhle deda s ksiltovkou a me to bylo blby tak sem se aspon chvilku drzel, slo to pak z kopce, a on se hned dal do reci. Jako tak ze on mluvil, a ja na znameni souhlasu funel jednou, nesouhlasu dvakrat. Po par kilometrech byl posledni punkt, chtel jsem se odpojit, ale on ze by to byla skoda, kdyz uz jsem tak daleko, ze muzeme jit spolu, a na znameni ze to mysli vazne se se mnou rozdelil o posledni dva ctverecky cokolady. Pak uz jsem nemel zadnou oficialni vymluvu a musel slapat. Dosli a predsli jsme temer vsechny, kteri se prede mne dostali drive, v Prcicich jsem dostal boticku, rozloucili jsme se a ja se svalil pod nejaky strom ... asi jsem vypadal priserne, protoze si me nejaci lide prisli fotit. Kdyz jsem dorazil vlakem do Prahy-Vrsovic, cesta kterou jsem normalne na Paloucek v Nuslich chodil do 20 minut mi trvala skoro hodinu. ... a zbytek uz znate, lezel jsem tyden v posteli v pyzamu a sestra mi nosila jidlo ;-))
Tyjo to je opravdu úžasný, přesně jak v tom filmu, s tím rozdílem že Karel Heřmánek jako hlavní hrdina šel stovku... doporučuji si někde sehnat kazetu nebo DVD, existuje-li, je to film osmdesátých let.
tak jo, navnadil jste mne a film si fakt zkusim sehnat ;-)))
Jak to při těchto dlouhých štrekách řešíte s pitím...řešíte-li to vůbec?
To asi není otázka na mne. Já jen jednou šel ten tréninkový půlmaraton po čtyřkilometrovém okruhu a měl jsem tam pohozenu flaštičku s pitím a při každém okruhu se napil. A v kapse jsem měl jednu musli tyčinku...
... tak na te Prcicke sedmdesatce je kazdy kontrolni punkt v blizkosti nejake hospody. Okoukal jsem to od mazaku co chodi kazdy rok ... vtrhnete dovnitr ... houpnete "jedno pivo" a nez Vam ho natoci, tak porad pochodujete nekde pobliz. Nesmite se zastavit, jinak Vam ztuhnou nohy. Udelal jsem to na asi 45km a nez to zase rozchodite, tak to pekne trva a boli. Az Vam pivo naleji, tak to vyzunknete napul na ex za pochodu, a muzete frcet dal :-))) ale mozna na tohle jste se neptal :-)))
Myslím, že Lubosh tu psal cosi o 27 km, které běžel jako větřík :-)) Takže by mne zajímalo, jak to řeší, hlavně v teplém počasí. No, pokud běhá okruh, asi se to dá kdesi pohodit, no..Ale pokud ne, jestli táhne nějakou ledvinku nebo batoh...(?)
Mám vyzkoušené, že do 25 km většinou stačí, když se pořádně napiju předem. Ale i v létě se snažím běhat tak, aby se to dalo zvládnout. Neběhat tedy přes den, ale brzy ráno nebo před setměním. Spíš v lese než na pláních a mám také oblíbenou trasu podél řeky, kde fouká větřík.
A jinak prostě běžím s půllitrovou plastovou lahví v ruce. Tyhle douhé trasy běhám pomalu, takže to nepřekáží.
Díky za odpověď, taky si myslím, že by to mělo stačit, občas v chytrých knížkách či časácích asi dost přehání a dělají vědu tam, kde není, no... Já mám za sebou max. 24 kiláků a taky mi stačilo napít se až po doběhu. Tak mne jen zajímalo, jak jsou na tom ostatní :-)
No já bych to s tím pitím nepodceňoval..Ono sice tělo vydrží bez pití i dál než 20km,(spíš bych to měřil na čas,řekněme 2hodiny),ale dalších 22km určitě nedáš.Je to otom pít i když nemáš pocit žízně,řekněme tak po těch 30min,jinak nezabráníš dehydrataci..delší běhy běhám s camel bagem,cyklisti znají,orienťáci taky..flaška v ruce taky jde,ale není to ono...
V chytrých knížkách o běhání jsou občas blbiny (třeba, že v cíli maratonu se máme usmívat a nemačkat stopky, abychom dobře vypadali na fotkách:-)), ale s pitím se tam většinou nemýlí.
Sice zvládnu běžet za příznivého počasí 25 km bez občerstvování, ale zároveň jsem zvyklý pít hodně a to po celý den. Nenapiju se tedy ve velkém pět minut před během, ale piji vodu stále. Zároveň se vyhýbám čaji a kafi, které tělo dehydrují.
Ale při maratonu piji od první občerstvovačky.
Cokoliv co bezis nad 1 hodinu tak pij!!!
Prodava se ledvinka na lahev. Bidon mas na bedrech a ani vo nom nevis... cca 270kc .
Jsou tam dalsi dve prtavy kapsy na obcanku, klice , toal. papir... proste ideal.
Urcite to budou mit nekde u polaru.
Okomentovat
<< Home