neděle, ledna 30, 2005

Konec běhací pauzy & díky za komentáře!

Tak jsem zpět doma a v prvé řadě moc díky za kvalifikované rady a doporučení. Ani netušíte, jak mi pomáháte. Opravdu jsem nikdy netušil, že tehle blog bude někdo vůbec číst (koneckonců jsem už psal, píšu si jej hlavně sám pro sebe, kvůli "utřídění hlavy" a kvůli tomu, abych se zase po letech naučil znovu psát; jistá forma exhibicionismu může hrát tak maximálně destiprocentní roli ;). Jsem vedle z toho, kolik lidí věnuje svůj drahocený čas tomu, že napíše svou radu, názor nebo zkušenost. ... Na druhou stranu snad ale děláme společně službu těm, které taková šílenost jako mne napadne a budou tehle web číst po nás...

Jak jsem psal minule, byl jsem na cestách a doufal, že si má bolavá noha odpočine. Měla téměř týden na to, aby se dala dohromady. Musím přiznat, že to asi není ještě úplně ok, ale fakt se to lepší a já vašich rad opravdu teď (chvíli;) dbát budu. Den ode dne noha opuchala méně, sice jsem neběhal, ale jak jsem pochopil, ono i dlouhé sezení moc neprospívá a nožka puchla...

Každopádně dnes už jsem neodolal a ještě trochu zblblý časovým posunem jsem vyrazil do lesa, abych oběhl opratrně sedmičku. Ze začátku jsem spíš šel než běžel a čekal, kdy se ozve obvyklé tahání někde ze spodní části lýtka. Neozvalo, takže jsem ještě první kopec běžel opravdu pomaličku (ono je taky dost sněhu), abych pak už na uježděném sněhu maličko přidal a drobnými kroky sedmičku dokončil v tempu tak 6min. na kilometr. (Fakt jsem se na hodinky při běhu nedíval, až doma! :)) A nic, noha nebolí! ... a to ještě včera po dlouhé cestě byla maličko opuchlá. Dnes nic, důsledně dávám lýtko do tepla a teď vedle mne na stole zrovna dlí krabička s nápisem "Tradiční kostivalová mast"... takže ještě jednou díky!

1 Comments:

At 1:32 odp., Anonymous Anonymní said...

Myslim ze je dobre, ze aspon trochu zpomalujete, i kdyz bych na hodinky zatim nekoukal ani doma. Je to lepsi nez sledovat svuj cas kazdou minutu, ale i tak, je snadne nevedomky zrychlovat aby na konci kazdeho behu ten cas byl preci jen o trochu lepsi nez minule. A to si myslim ze je celkove porad kontraproduktivni. Na cas ma totiz vliv strasne moc faktoru a tak i kdyz budete mit natrenovano zhruba stejne, muze byt jeden beh vyrazne rychlejsi nez druhy. Zavisi to vsechno na pocasi, na denni dobe, na vasem osobnim stresu a momentalni kondici i stavu zaludku (plny/prazdny). Ja se snazim behat rano jeste pred snidani, neb je to ucinnejsi kvuli hubnuti. Na druhou stranu jsem ale velmi pomaly, cukru v krvi prilis neni, a tak se rozebehnu az cca po 30minutach kdyz prejdu na tuky. Kdykoliv jindy pak beham pres den, treba odpoledne, je muj prumerny cas na kilometr cca o 20sekund rychlejsi pri vynalozeni stejneho usili, ktere ma tim i stejny treninkovy efekt. Asi neni potreba rozebirat faktory jako dest, protivitr, naledi atd... ;-))
A jeste jednu poznamku ke zranenim ... protoze jsem jich mel bohuzel spoustu ... nechci ale psat o tech vaznych, zralych na doktora a behaci pauzu, ale spise o tech (alespon prozatim) malych a protivnych ktere provazeji vetsinu bezcu neustale. Existuje spousta ruznych receptu, masti, zabalu atd co s tim aby to nebolelo ... v principu nejsem proti, co neni zdrave ma se lecit, ale myslim ze je velmi riskantni "brat si neco" nebo "neco mazat" kratce pred samotnym behem nebo pri nem, co tlumi bolesti. Bolest je urcite totiz takove varovani ze neco neni v poradku, ze by se to nemelo prepinat a v pripade, ze ji "vypnete", je snadne prekrocit danou miru unosnosti a dosud male zraneni totalne pomrvit.
Kazdopadne preju brzke uzdraveni a dalsi a dalsi km !!
ManInTheShadow

 

Okomentovat

<< Home