pátek, března 18, 2005

Běhám & filipika proti žrádlu ;)

Ano, je to skutečně dvojsmlyslný a jakoby negativně laděný název tohoto zápisku. Nemyslím to ale nijak extra ve zlém. Jak jsem již párkrát psal, mám trošku potíže se způsobem, jakým jím a tudíž logicky ani nemohu být spokojen se svou váhou. Sice nejsem takový ten žravý typ, ale každý normální člověk se rád nají. U mne se k tomu přidává do jisté míry chorobná náchylnost k pojídání člokolád, zejména pak fialových krav. Už jsem se zde zavázal, že do maratonu musí čtyři kila dolů a vždy si to (pozdě) připomínám, když vybíhám a můj žaludek ještě cítí nejaký ten nadbytek potravy... V tu chvíli byl si nejraději nakopal zadek, ale bohužel mi to vydrží vždy jen do té chvíle, než dostanu příšerný hlad a někde se vskutku animálně nacpu. Navíc se k tomu přídává ten fakt, že chodím dost pozdě z práce a často to vyústí ve večerní hody. A to jak známo není zrovna óká ani v případě, když se člověk zrovna nepřecpe. Je to prostě o vůli. Já už jsem se dávno smířil s tím, že nejsem fyziologicky zrovna keňský běžec (o fyziologii aerobního tragéda ani nemluvě), ale o to prostě té vůle musí být víc.

Pozitivní je, že jsem přes zimu na rozdíl od jiných let prakticky nepřibral, možná tak kilo. Plusmínus mám tedy osmdesát a chlup. Můžu se chlácholit, že jsem také před ještě třemi lety míval i devadesát, ale to mi k maratonu moc nepomůže. Mám zkušenost, že co napíšu sem do tragédího deníku, mám tendenci dodržet. Proto si řekněme následovné. Do maratonu chci jít s váhou na 76kg, což mi přijde jakž takž realistické a není to žádné fatální škodlivé hubnutí. Abych zavedl nějaký systém kontroly a sebemrskačství, napíšu od teď pod každý zápisek kód "prasátko" následovaný aktuální vahou. Doufám, že mi to mentálně píchne ;) To jen pro vysvětlení.

Běhám. Ve středu jsem byl na spinningu, včera jsem dal večerní pětku a dnes ráno desítku. Moc mi to stále nejde, z důvodu sněhobahna běhám po asfaltu a pobolívají mne z toho svaly, o kterých normálně vůbec nevím a nikdy mne nebolely (stehenní). Trápí mne absolutní ztráta tempa, ale to jsem psal (díky za komentáře). Nevím čím to je, ale paradoxně je to možná proto, že jsem překmitnul do druhé polohy a prostě se bojím tu a tam popoběhnout rychleji. Pokud vzpomínám na relativně dobrý prosinec, tak to jsem se rychleji běhat nebál, a mělo to výsledky. Teď jsou prostě nohy jakoby těžké a ztuhlé, ale nemají proč. Zbytky lehkosti se prostě vytratily, ale to v tom musí být přece nějaký trik, zase něco málo naběháno mám a přece logicky není možné, aby mi to běhalo pořad pomaleji ;)

Takže to zkusím. Moc a moc jemný fartlek, tu a tam, fakt málo. Do toho hubnutí, lehčí tělo, lehčí břicho ;) Uvidíme. Už mám nějakou tu zkušenost, neměl bych se zmrzačit. Nicméně teď ale na víkend jedeme do jizerek, tam nsa sněhu to tedy rozhodně zkoušet nebudu. Údajně tam je tam příšerná spousta sněhu, jen doufám, že cesty jsou v tom stavu, že se po nich dá běhat. Přiznám se: nechce se mi tam, už jsem naladěn na jaro. Ale slíbil jsem dva víkendy na horách, tak je třeba to dodržet, znáte to ... ;)

prasátko: 80,3kg

10 Comments:

At 1:58 odp., Blogger Running Shadow said...

... vubec nechapu proc ... ale Vase uvahy mi jsou nejak povedome :-))) ... nekdy mam pocit ze jediny duvod proc beham, je abych mohl jeste vice jist a nemuselo mne trapit svedomi :-))) ... jeste ze mam docela silnou vuli a v obchodech obchazim fialove regaly obloukem, nejstrasnejsi jsou ale navstevy ... doslova sezeru klidne i celou misu chlebicku (nebo dve). Je mi jich vzdycky lito jak tam tak lezej a pomalu osichaj a nikdo je nechce. S temi pozdnimi prichody domu to je uplne stejne, najim se a jdu defacto spat. Diky bohu ale jime relativne zdrave, hodne salatu, testoviny, a vsechno zapekane se syrem.
Zenit me vahy byl kolem 87, coz uz stacilo na malou pneumatiku v pase, sice tak na rozhrani MTBecka a babety, ale byla tam. Po novem roce jsem se trochu sklidnil a s intenzivnim behanim sel rychle s vahou dolu, krotim i svoji vuli a uz mam dziny v pase o tri cisla mensi (35->32). Misto pneumatiky zustala ted polovyfoukla galuska od favorita. Ted mam asi kolem 82 a jeste si myslim ze by mi tri kila docela odlehcily. Maratonska vaha to sice neni, ale nemusim se svymi 186cm vypadat jak somalec.

 
At 2:02 odp., Anonymous Anonymní said...

Jíst se musí to jinak nejde. Já osobně se klidně najím i večer, když má tělo pocit že chce jíst, tak se s ním nehádám. I když na váhu zase vlezu až tak v červnu, teď přes zimu bych mohl taky dostat další anorektickej záchvat :)

S tím běháním v Hraběticích opatrně - na cestách je většinou tající břečka případně potůčky. Klouže to a dost rychle to promáčí boty. Já sem si v tom dal ve středu 80 minut a čtvrtek i dnešek trávím v horkém obětí divoké slečny virózy. Sice už se zdá, že jí brzo udělám pá pá, ale stejně je to zákeřnej terén. Vzduch je sice teplej, ale nohy máš v podstatě hodinu v ledový vodě. Fucking weather :)

 
At 2:12 odp., Anonymous Anonymní said...

Jo, váha je problém. Vážím asi o kilo víc než ty (měřím 190 cm) a chci do maratonu jít rozhodně pod 80, nejlépe tak na 77 kg. Tedy půlkila týdně dolů. Před rokem jsem měl 106 kg a o žravosti vím své:-)
Myslím, že důležité jsou - kromě pořádné vůle - dvě věci:
1) Rozhodně snídat a slušně (samozřejmě i zdravě) se naobědvat, aby pak člověk neměl večer touhu to dohnat, což vede k zákonitému přejídání.
2) Běhat dlouhé a pomalé štreky, protože tělo využívá energii z tuků až zhruba po 40 minutách běhu. Pokud nejsi zrovna tloušťík, tak při 5 nebo 8 km bohužel nic neshodíš:-)

 
At 12:46 odp., Anonymous Anonymní said...

Pred pár rokmi som mal tiež problémy s nadváhou. Vzhladom k tomu, že ako bývalému športovcovi sa mi už do aktívneho pohybu velmi nechcelo a jedlu som sa napriek tomu venoval s obzvláštnou radosťou a zaujatím, tak nie je ani divu.
Potom mi ale kolega, o ktorom som si myslel že prekonal obzvlášť zákernú chorobu poradil. Poradil mi, aby som prestal do seba ládovať cukre, v akejkolvek podobe. Heslo znelo: cukre môžeš iba cez víkend.
Cez týždeň som mohol iba zeleninu (nie zemiaky, kukuricu....), mäso a mliečne výrobky. Vzhľadom k tomu, že som si nevedel zvyknúť piť čierny čaj a kafe bez cukru, tak som toto heslo nedodržiaval bezvýhradne. Prvé tri týždne sa nič nedialo, ale potom akoby zázrakom som každý ďalší týždeň "stratil" 1 kilo. Bolo to úžasné - bez velkej námahy a bez nejakého obmedzovania sa v strave to fungovalo. A aj keď som si cez víkend doprial čo hrdlo ráčilo, tak sa to výraznejšie neodrazilo na mojej váhe.

Určite to stojí za pokus.

 
At 11:44 dop., Anonymous Anonymní said...

No jo, ale takováhle bezsacharidová dieta, o které mluví kolega slovenský nepodepsaný, je dobrá asi jen v kombinaci s gaučingem. U sportovce je to ideální způsob přivodit si během tréninku hypoglykemii. Podle mě je běhání z hlediska hubnutí blbej sport - aerobní zátěž je moc krátká. Aby ty kila co jdou dolů byla z tuků je potřeba aby ta zátěž trvala dvě hodiny aspoň. Ale to přece dávno víš ty tragéde aerobní. :-) Myslím že daleko lepších výsledků dosáhneš když nebudeš úplně kašlat na kolo. A hlavně úplně největší blbost co člověk může udělat je přidávat si k frustraci z toho že mu to neběhá, další že mu to nehubne. To máš těch problémů málo? :)))

 
At 7:13 odp., Anonymous Anonymní said...

...hlásím, že já mám spíše opačný problém. Hodně jím, ale stále si držím 68-70 kg na svých 183 cm. což není ideální. Ke všemu mě příroda obdařila takovou postavou odulé nitě, takže za všech okolností vypadám jako (vy)chrt :-))))
Když už čtu o té čokoládě, musím si pro jednu odskočit, takže zatím zdravím a přeji pevnou vůli.

 
At 8:35 odp., Blogger mesens said...

Hele, Tučňáku, slovy klasika... nes.. ;) Tvoje váha je naprosto v pohodě, zejména jsi-li alespoň trochu aerobní talent, pak na kole budeš jasnej vrchař. Posiluj nožky, jezdi kopce, v žádným případě se nesnaž uměle přibrat. Jsi ještě mladej, počkej jak se ti váha po třicítce rozjede, to se nebudeš stačit divit! M.

 
At 9:07 odp., Anonymous Anonymní said...

:-))) Já věděl, že budu za provokatéra... To jsem zvědav, co mi ta váha začne za pár měsíců dělat.. ;-)

 
At 8:12 dop., Anonymous Anonymní said...

NO,je to zajímavé tady číst,jak chlapi distkutují o dietkách :-) Já se připojím ke skupině,která je pro cukry. Nevím,já si během udržuju váhu naprosto v pohodě už spoustu let a jsem nevyléčitelný čokoholik.ALE..nejím smažené a tuky.Tedy..aspoň se snažím je povětšinou nejíst.

 
At 3:39 odp., Anonymous Anonymní said...

Jo, s běháním je to někdy těžký. Sice se podle mého názoru po něm bezvadně hubne (samozřejmě při dlouhodobém tréningu), ale ty kolena! Mám sice dobrý boty, ale moje klouby fakt trpěj.
Když sednu na kolo a jedu delší vzdálenost, zas mě bolej záda. Ale uznávám, že všechny tyhlety "potící" sporty jsou pro hubnutí daleko lepší než pitomá posilovna.
Jedno je ale jistý, ty endorfiny, co se po běhu rozkutálej v těle...nádhera!

 

Okomentovat

<< Home