Běhaní tento týden: ve znamení únavy
Po dvacítce minulou sobotu jsem hned v něděli vyběhl se vyklusat. Co čert nechtěl (vlastně chtěl, naschvál jsem běžel klukům naproti), potkal jsem tak po pěti kilometrech Aleše, Vláďu a neznámého eliťáka. Zatímco oni vesele konverzovali, já za nimi supěl v tempu, které mému vyklusání ani trochu nepomáhalo. Nakonec jsem dal devítku a byl jsem docela rád, že to nebylo víc.
V úterý jsem s Alešem vyrazil opět, na zamýšlenou dát desítku. Nakonec z toho byla dobrovolně dvanáctka se zrychlováním, poslední kilometry šly dost pod pět minut, docela jsem si naložil. Ve čtvrtek jsem vyrazil opět a únava už byla docela cítit. Přece jen, poslední týdny jsem se snažil se moc neflákat a táhnu to již delší dobu bez zásadnějšího odpočinku. Ve čtvrtek to byla nakonec devítka a vůbec to nebylo v pohodě.
Všechno vyvrcholilo v sobotu. Prapůvodně jsem chtěl vyrazil na dlouhý běh (když jsem se v pátek flákal, čekal jsem v sobotu odpočinutého běžce ;), ale hned jak jsem vstal, bylo jasné, že je problém. Cítím se nevyspalý, ale únavou mi nejde pořádně spát. (blbý, co? ;) Chtělo to rozhodnutí. Zkusit vyrazit na dlouhý běh nebo odpočívat. Zvolil jsem střední cestu a vyběhl na krátký běh s tím, že se uvidí. A vidělo se. Golem byl proti mně mrštný chlapík. Chtě nechtě to skončilo u pětky (byl jsem rád, že jsem ji dobelhal), celý den se mi chtělo spát, večer únava jako prase. Přes osm hodin spánku a dnes ráno to nebylo lepší. Navíc jsme byli přes noc na návštěvě u kamarádů a já měl těžké problémy dnes vůbec dojet domů díky příšerné ospalosti. S těmito pocity jsem před šestou večer vyrazil do lesa s tím, že se opět uvidí.
Prvních šest kilometrů do lehkého kopce (100m převýšení) to byla hrůza, bolela mne levá holeň, skoro jsem musel zastavit. Nicméně pak jako zázrakem naskočil větší výkon a zbytek už jsem běžel na své poměry docela svižně za 5:30 - 5:50 s mírnou tepovkou. Nakonec jsem dal necelou dvacítku a tragédie to nebyla. Nicméně představa, že bych měl uběhnout dvakrát tolik mi moc optimismu nepřidává.... ;)
P.S.: Moc díky za povzbudivé komentáře u minulého postu! ... Nicméně myslím, že mne vesměs přeceňujete zapomínajíce, že nemáte co do činění s běžcem, ale aerobním tragédem ;) Jo a taky jsem si definitivně potvrdil, že naše váha podvažuje, takže veškerý optimismus se současnými 78kg je totálně v pr...
posted by mesens @ 21:29
17 comments
17 Comments:
Do maratonu zbývají necelé dva týdny, takže teď už nemá cenu cokoli v tréninku dohánět a stresovat se naběhanými kilometry. Nejdůležitější je zvládnout únavu, která na tebe padla, relaxovat, hodně spát, dodržovat životosprávu.
Tenhle týden bys měl běžet zhruba 50 procent obvyklé týdenní kilometráže, poslední týden 25 procent (tedy bez nedělního maratonu:-)). Prostě snížit kvantitu, ale držet kvalitu tréninků (rychlost). Hodně to pomáhá, tělo to na poslední chvíli pořádně nakopne.
Držím palce!
Ahoj, u Stina na blogu jsi v komentarich psal, ze umis rozehnat pocinajici zanet okostice. Muzes napsat jak? Me totiz holene a okostice zejmena hrozne trapi, vzdycky kdyz zvednu tydenni kilometraz nad 35-40km, tak se ozvou, a pak boli i v klidu, kdyz beham do 30 tak o nicem nevim. Diky Pavlina
To, jak popisuješ svou únavu, to je typický popis přetrénovanosti, takže jak píše lubosh, odpočinek Ti prospěje daleko víc než to lámat přes koleno. S tím, co už jsi naběhal dáš maraton v pohodě.
Zdraví Widle.
To: Pavlína
Asi jseš moc subtilní a kostičky moc nevydrží :)). To my vepři máme kosti jak sloupy ;) Jasně že to bolí, jediná opravdu účinná cesta je postupně při běhání zvyšovat dávky a nepřehánět to, max. tak o 10% týdně, ne víc. A nebát se si dát pauzu.
Ve tvém případě se zamysli nad botami, ty dělají strašně moc. Mé problémy se se zakoupením Kayan o dost zmenšily. To samé platí pro povrch. Máš-li možnost běhat třeba v lese, neváhej.
Jinak fungují protizánětlivé léky, dobrý je 400mg Ibalgin, funguje slušně. Jinak kámoš má ozkoušeno, že když si bere zhruba půl hodiny před během Anopyrin, tak to pomáhá jednak proti zánětu samému a jednak to tlumí bolest. Ale jsou to přece jen léky a nemyslím, že by tělo chrochtalo blahem. V žádném případě bych nedoporučoval, aby jsi z braní léků udělala zvyk, to jen tak na to "rozehnání" ;) Tak ať to nebolí ;)!
To: Widle
Asi to bude složitější. Podle všech parametrů (klidová tepovka, její zklidnění po výkonu atd. atd.) přetrénovaný nejsem... Aerobní námahy při běhání totiž není kupodivu zas tak moc (měřeno spotřebovanými kcal za měsíc), ale to běhu nezvyklé tělo asi dostává tak zabrat, že "unavuje" zbytek organismu, zatímco se srdíčko mrcha fláká. Pak se v tom vyznej :(
P.S. Kde berete všichni tu jistotu, že ten maraton uběhnu, když jsem rád, že oběhnu dvacítku, vy mi teda dáváte ;) Ale dík za podporu!!!
... mel bych jenom jeden koment k tomu brat cokoliv pred behem, co tlumi bolest ... nemyslim, ze to je spravne, jakakoliv bolest je de facto varovani ze neni neco OK ... ze by se melo zmirnit, nebo byt opatrnejsi, aby se to skutecne nepodelalo ... a proto preventivni vypinani takoveho varovneho mechanismu mi prijde dost riskantni, s tim ze nasledky zraneni mohou byt horsi, nez by byly kdyby clovek diky bolesti vcas rozeznal ze se neco pokazilo. ... ale zatimco mesensuv kamarad beha dale, ja i s svymi rozumy jsem v kelu :-))) ... tak si vyberte !
ad mesensovo srdicko: ... uvidis, az na startu dostane srdicko konskou davku adrenalinu, jak ti poslape ... to budes sam cubrnit ;-))
To Running Shadow:
... jo to znám, vono pošlape do tý doby, než mi odejdou nohy/tělo :))
To Pavlína
Jo, ještě jsem zapomněl: mazat kostivalovou mastí, funguje to ;)
Není přetrénování jako přetrénování. Klidová TF, uklidnění po zátěži apod. jsou sice dobrý ukazatele, ale nemusí ukazovat vždy korektně. Jak píšeš je to složitější - já sem třeba ve středu vyrazil běhat protože se mi zdálo že na kolo bude pršet. Nepršelo, naopak bylo sluníčko, tak jsem si řekl že to teda natáhnu a dal asi 20km v kopcích (už si někdy běhal po skokanským můstku? :-) ). Následkem čehož jsem nemohl dva dny pořádně chodit a přitom klidová TF se tvářila že se nic neděje. Čímž chci říct že ta únava může vycházet ze svalů nohou (které si zatěžoval více než obvykle), zatímco srdce si relativně vegetilo, jelikož je na to už zvyklé. Takže bych na tvém místě spíš vycházel z pocitů, budíku tak nevěř - přece jen to tělo reaguje na běh jinak než si zvyklej z kola.
Nechci se pouštět do příliš odborných debat:-) Ale věc, kterou popisuje Albert, není podlé mého názoru přetrénování, nýbrž prostě "obyčejná" únava z tvrdého tréninku.
Přetrénování se skutečně projevuje především zvýšenou klidovou TF, jak psal Tragéd. Je důsledkem například toho, že se málo odpočívá, že se běhají dlouhé trasy na příliš vysokou TF, že se neúměrně zvyšuje kilometráž atd.
To: Albert & Lubosh.
Albert má pravdu a Lubosh taky.
Albert (znám ho osobně) mne teda pěkně štve tím, že si jen tak jednou za uherskej rok vyběhne a dá v klidu dvacítku, zatímco ostatní musejí měsíce a měsíce dřít jako sviňa... :((
Jinak je pravda, že o klasické přetrénování nejde, jsem jen zmlácenej, ale efekt je úplně stejněj jako když se člověk přetrénuje = neběhá to jak by mělo. A pak si vyberte ;) ... Prostě je to ten efekt že podvozek značně, ale fakt ZNAČNĚ zaostává za motůrkem... Chce to ještě tak rok dva tu a tam běhat a mohlo by to být lepší...
Lubosh - jasně, trochu jsem asi nepoužil správný termín. Chtěl jsem říct že to sem měl já - tedy únava z tvrdého tréninku může plynule přejít ve "svalovou horečku" a následný zánět ve svalech či šlachách. Což by se taky dalo označit za přetrénování.
Pro tragéda - nic si z toho nedělej, jednak mě dost zrušilo (nohy přestaly bolet teprve v neděli) díky čemuž jsem pak nemohl odtrénovat naplánovaný intervaly v kopcích na kole a druhak to zase nebylo za uherskej rok - díky průběhu zimy jsem poprvé pořádně sednul na kolo až na Mallorce, do tý doby jsem střídal běh, běžky a bohužel virózy :) Tak nevěš hlavu, od začátku ti tvrdím, že ten maraton uběhneš. Je to stejně hlavně záležitost vůle a tu bys mohl prodávat v plechovkách :))
To mesens a Albert:
Já jsem ze soboty na neděli vypil asi dva litry červeného vína a ještě včera jsem měl zvýšenou TF v klidu i při běhu. Ale za klasické přetrénování to zatím nepovažuju:-))
Zatím jsem do tvého blogu ještě aktivně nezasáhl, jen ho tiše čtu a obdivuju tě, ale teď, pár dnů před maratónem, jsem se rozhodl, že tě trošičku namotivuju:-)
Právě pročítám aktuální číslo časopisu Cykloturistika a v jednom článku jsem narazil na následující odstavec:
"...potkáváme na trošku zasněžené silnici běžce s doprovodem. Hubeňoučký Švýcar běží a jeho manželka mu dělá na motorce doprovod. Vyrazili ze Švýcarska před třemi lety.....tady mají za sebou 39 000 km. Přes tisíc kiláků uběhnutých měsíčně, každý den maratón plus něco navíc, pět dnů v týdnu na trati, víkendy jsou odpočinkové..."
Tak čeho se bojíš, jeden maratónek je přeci brnkančka:-))))
Držím palce!
Jsou tací i mezi námi :-) http://www.spanker.cz/beh/kolem_cr.htm
Mám za sebou! Bylo to sice jen 11,5 kiláku , ale zase jen 14 dnů na pořádný trénink- tj. 14 dnů každodenních večerních běhů a noční povinné četby celého "Tragédího deníku". ...Nakonec o 7 minut horší, než jsem chtěl, první ráno navztekané, a to druhé už vybírající Můj první maraton a přesně v "Tragédím duchu" zvolen ten 4.září v Ostravě. Zbývá 115 dnů dřiny. Dík za inspiraci. Mám to před sebou!
Okomentovat
<< Home