čtvrtek, dubna 28, 2005

Moc odpočinku?

Zajímavý úkaz. Po čtyřech dnech trénování jsem byl náležitě v neděli prošit a opravdu jsem potřeboval odpočinek. V pondělí pauza a nakonec v úterý neplánovaně taky. V úterý jsem původně chtěl jít večer běhat, ale prostě mi to časově nevyšlo (přestože jsem se cítil dobře, dostatečně odpočinutý a nažhavený). Což znamená, že jsem absolvoval dva dny odpočinku.

Člověk by si myslel, že čím víc odpočinku, tím lépe. Opak byl pravdou. Jsem přesvědčen o tom, že podle pocitu by mi to v úterý běželo, nic mne nebolelo, pohoda. Zcela jiné to bylo ve středu. Ráno jsem vyběhl na desítku a nestačil se divit, Bolelo mne snad skoro všechno, a to včetně kolen, která mne nebolela už ani nepamatuju (ale rozběhalo se to, abych nemaloval čerta na zeď). Dle mého ty dva dny odpočinku byly prostě moc. Organismus je třeba dostatečně vytěžovat, jinak začne myslet na kraviny ;)

Nic zvláštního se nedělo, včera byla již zmíněná ranní desítka v lese po asfaltu (abych si zvykal), dnes jsem po příchodu z práce dal patnáctku, přiměřeně svižně s trochou zrychlování na konci. Docela fajn. Zítra bude pauza a v sobotu to vidím na dlouhý běh. Přes víkend snad taky stihnu sem do tragédího deníku něco sepsat o knížce Ultramarathon man od Deana Karnazese, kterou jsem tento týden dočetl... a že bude o čem psát. Knížka má podtitul "zpověď nočního běžce".

Velká událost dnešního dne je také to, že se mi v mailboxu objevil mail "Confirmation letter" od pim.cz s instrukcemi pro maraton a startovním číslem. Docela mne zamrazilo. Tady už přestává veškerá sranda...

Jo, mimochodem, dnes se mi poprvé podařilo prolomit hranici dvě stě kilometrů za měsíc. Vím, že u spousty čtenářů to vyvolá pobavený úsměv, ale pro mne to je číslo, které jsem si v životě neuměl představit. (Já jsem opravdu přesvědčen, že do října minulého roku jsem naběhal tak maximálně padesát kilometrů za celý svůj život, včetně povinných běhů na gymplu a tak.... ;)

prasátko: 79,1kg .... A už se na to prase vykašlu, protože mi to prostě nejde hubnout. Teď už to nedoženu a stresovat se tím nebudu. Bohužel cíl asi zůstane nesplněn. Nepřežírám se, ale taky nehladovím a běh dle mého není dostatečne kaloricky náročná aktivita (např. ve srovnání s kolem...)

6 Comments:

At 11:15 odp., Anonymous Anonymní said...

Myslím, že 200 km za měsíc v nikom zas až tak pobavený úsměv nevyvolá... ne každý má čas na to aby denně mohl věnovat tak hoďku na běhání. A o víkendech se to nedožene :-) BTW jaké máš startovní číslo? Mně to také dnes přišlo :-)

 
At 6:01 dop., Anonymous Anonymní said...

Moc odpočinku, to znám dobře. Na mně to nezanechává ani tak stopy fyzické jako psychické. Po dvou dnech volna mám prostě silné abstinenční příznaky. Jsem protivná, podrážděná, depresivní, všechno vidím černě, všichni mi připadají pitomí, já sama sobě nejvíc. A pak, po 20 minutách běhu se všechno otočí. Najednou je svět zase nádherný.
Taky jsem prolomila 200 km za měsíc a taky mám radost. Momentálně mám za duben 220 km, za chvilku vybíhám, vidím to tak na 15 km, a ještě něco zítra. Před rokem jsem se touhle dobou cítila, myslím, unavenější, ale nepředbíhejme událostem, všechno se ukáže za 3 týdny a kousek. Ahoj!
Jitka

 
At 7:43 dop., Anonymous Anonymní said...

Souhlasím s Jitkou, také si myslím, že jde spíš o "absťáky" než přemíru odpočinku. Člověku běh prostě začíná chybět a stává se "závislákem".

 
At 9:45 dop., Anonymous Anonymní said...

Čauky, tak se nám to blíží, mám číslo 445, to je docela fain, nebudu se tlačit jako minulý rok, první 3 km nešlo běžet.
Jdu na dvacítku a odpoledne na dvě hodinky nohejbal. Držím palce ahoj
m.thums

 
At 11:04 dop., Anonymous Anonymní said...

K tomu odpočinku: moudré knihy říkají, že by pauza neměla být delší než den (pokud samozřejmě nejsi nemocnej nebo zraněnej), protože pak si tělo zpátky těžce zvyká. Lepší je tedy třeba PO volno, ÚT běh, ST volno, ČT běh, PÁ volno - než mít tři dny v kuse volno.
Tenhle týden jsem musel vynechat tři dny a těžce to na sobě cítím:-)
Jinak 200 km je rozhodně OK. A hlavně sčítání kilometrů není směroplatné, důležitější je struktura tréninku. Pokud někdo měsíčně dá 300 km, ale každý den běhá stejnou trasu stejným tempem, tak určitě není lépe připraven, než běžec s 200 km měsíčně, kterej běhá dlouhé štreky, tempa, kopečky, lehké výklusy atd.

 
At 2:23 odp., Anonymous Anonymní said...

S tím odpočinkem se to má tak, že pravidelně trénující tělo se prostě v pravidelnou hodinu připravuje na pravidelnou zátěž a s ní spojenou dávku endorfinů a tak vůbec. Když zátěž nepřijde, tělo neví co si má počít s nastartovaným motorem a tak začne bolet. Proto jdou profíci jezdit i o volném dnu na Tour.

 

Okomentovat

<< Home