úterý, prosince 14, 2004

Na asfaltu

Tak jsem si konečně tři dny odfrknul a dnes ráno byl ten správný čas si jít zaběhat. Protože jsem pospíchal, musel jsem vyběhnout ještě za tmy a - přiznám se - do obvyklého lesa jsem se neodvážil. Letos jsou přemnoženi kaňouři a nerad bych doběhl s klem zapíchlým kdovíkde... případně další nebezpečí hrozí od nimrodů, které podezírám z toho, že náležitě posilněni by si mne (byť v reflexní žluté bundě) mohli s výše zmíněným kaňourem splést.

Zvolil jsem oběhnutí našeho maloměsta, přičemž část jsem běžel po trase každoročního dubnového půlmaratonu. Nová zkušenost je v tom, že možná dvě třetiny trati jsou po asfaltu nebo podobném tvrdém povrchu. Dosud jsem moc nevěřil radám, že je dobré běhat na měkkém povrchu a teď musím přiznat, že tomu začínám rozumět. Možná že to je o něco rychlejší povrch, ale fakt je, že jsem chvíli trochu cítil kotníky, což se mi v lese ještě nestalo. Myslím, že s delšími běhy na asfaltu mohu klidně ještě chvíli počkat, v tomto smyslu do maratonu času dost.

Asi jsem udělal chybu, ale zkusit jsem to musel. Běželo se mi celkem fajn, takže prvních deset kilometrů z celkových dvanácti jsem bez předchozího plánování zkusil tempo někde pod mým cílovým tempem na maraton. Byla z toho desítka něco přes padesát minut (jsou tam drobné kopečky a ta část tratě, která nevede po asfaltu, je po louce, kde se běží špatně a hlavně pomalu) a musím pocitově říci, že to je na mne moc rychlé. Sice jsem se netrápil úplně nadoraz, ale tímhle tempem bych možná vydržel patnáctku, za nějaký krátký čas při závodní euforii a v teple snad i půlmaraton. Ale víc ani náhodou. (A to jsem v životě neuběhl víc než čtrnáct a půl kilometru, takže houby vím, co mne čeká.) Každopádně pocit je ten, že tempo je vyšší, než mi prospívá, dokonce i koleno se maličko ozvalo. Je to opravdu o objemu, budu dodržovat tempo, které mi rádí běžecká kalkulačka, t.j. něco nad šest minut při normálním tréninku. (Při předpokladu maratonu za čtyři hodiny.) Na druhou stranu mi nic nebrání zkoušet již zmiňované "rychlostní" rady na McMillanově serveru. Začínám být čím dál víc nervózní z toho, že snad nikdy (relativně) rychle běhat nebudu... ;)

0 Comments:

Okomentovat

<< Home