Kayano

Tak jsem se dočkal. Jak jsem psal už tady, na základě dobrých referencí jsem si vybral své (doufám) definitivní (ostré) běhací boty, ve kterých by mé vetché tělo mělo přežít maraton. Jsa dostatečně vyškolen tím, co mohou alespoň s částečným přispěním boty způsobit, rozhodl jsem se nejít do kompomisů a vybrat skutečně asi jedny z nejlepších běhacích bot, co jsou na trhu. Doufám, že se brzy ušpiní a budou vypadat ošuntěle (=nebudou nápadné), protože pro tyto boty by mohlo být urážkou, že je obouvá takový pseudoběžcochodec ;)

Jak známo, Kayana už jsem sháněl, leč tehdy před měsícem bezvýsledně. Loňská kolekce Asics už nebyla, letošní ještě nebyla. Všechno spustil laskavý čtenář mého blogu JR, který mi napsal mail, že u Kohinorky prý mají Kayana se slevou. Hned jsem tam včera vyrazil, ale bohužel měli pouze jedny a o číslo větší, než potřebuji. S slzou v oku jsem cestou zpět zavolal distributorovi Asics do Myslíkovy se zeptat na stav a hle - nová kolekce už dorazila, prý ji ale ještě nemají vybalenu. Na nic jsem nečekal, otočil svého oře a šup tam. Nedbal jsem slov o tom, že "mají ještě všechno vzadu" a ať "přijdu později", přinutil je vytáhnout konkrétní boty (Kayana) v konkrétní velikosti. Chlapec byl chápavý a já za chvíli odcházel nejen se zbrusu novými Kayany 2005, ale ještě jsem si přikoupil loňské Asics běhací tričko s dost příjemnou slevou (pochopil jsem totiž, že po oteplení vlastně nebudu mít v čem běhat, bavlněné tričko není jak známo zrovna super...)

Včera jsem porušil zásady a vyrazil večer na opulentní večeři s bývalými kolegy (rajská polévka - špagety - zmrzlina, vše s hektolitrem zeleného čaje, coly light a minerálky), před půlnocí dorazil domů a kdyby mně někdo viděl jak o půlnoci poskakuji po bytě v nových botech pouze ve slipech a zkoším "cushioning" ... až takovou jsem měl radost ... ;)

Dnes ráno jsem v nových botkách vyrazil do jarního prosluněného počasí na svou asfaltovou desítku. Musím říci, že Kayana jsou opravdu jinde než mé věrné dosavadní běhací boty (pravda, aby taky nebyly, cena je fakt dost vysoká). Došlap je až neuvěřitelně měkký, jsou to takové nesmírně příjemné bačkůrky.... Na asfaltu má člověk pocit jak kdyby běžel po optimálně měkkém terénu. Zážitek. Pochopitelně, boty jsou sice někde jinde, leč slabý běžec zůstává. Boty nemohou nahradit rychlost, to by to musela být péra Maxipsa Fíka. Mohou ale (asi) snížit pravděpodobnost zranění. Uvidíme. Zajímavé je, že Kayana nejsou nijak extrémně lehké, váží chlup nad 370g. Například mé levné a dobré NB 716 jsou dokonce o zhruba deset gramů lehčí. Jenže o váze to (jen) není. Ten pocit, když si člověk poprvé do Kayan vleze, zašněruje tkaničky a projde se, je prostě úžasný.

Kayano neKayano, desítku jsem dal, bylo to určitě o moc lepší než v pátek a určitě o něco horší než v neděli. Ale pocity jsou veskrze dobré, ze sluníčka, z nových botek (absolutně nezanevřu na své dvoje NB, ty jsou na trénink výborné), a tak vůbec. Tepovka se pohybovala okolo 150, srdce a organismus by chtěli běhat rychleji, ale "podvozek" prostě nestíhá. Jak by také ne, když nemám naběháno...

prasátko: 80, 3kg