Běhání do neděle

V prvé řadě moc děkuji za názory ohledně dlouhých běhů. Jak to tak vypadá, neobejdu se bez nich. No nic, ono to snad nějak půjde ;)

Po úterním běhu jsem měl ve středu nucenou pauzu (opět opulentní večeře, fujtajkxl) a ve čtvrtek jsem vyrazil na kopcovitou devítku. Docela to šlo, jakmile jsem se přepnul do spotřeby tuků a ne cukrů, tak to bylo docela fajn. V pátek mne zákeřně začalo trochu bolet v krku, tak jsem raději běh vynechal s tím, že budu běhat o víkendu.

V sobotu ráno jsem se byl (jen) podívat na nedaleký docela kopcovitý půlmaraton a blahořečil chvíli, kdy jsem se definitivně rozhodl, že ho nepoběžím. Pár desítek opravdových běžců, pod hodinu a půl běžela polovina lidí, pod 1:45 90% startovního pole včetně žen a kategorie 50+. No, fakt nic pro mne. Ale k tomu půlmaratonu se ještě vrátím s obecnou úvahou, docela dost jsem pochopil...

V sobotu jsem nakonec nechtěl jít nad dvacet kilometrů, abych i v neděli byl schopen pohybu. Běžel jsem tedy patnáctku a kupodivu se mi běželo fakt dobře, bolest v krku zmizela a první desítku jsem dal asi za 56 minut, což je na mne sakra rychle. Navíc tam byly kopečky a první tři kilometry jsem se víceméně rozklusával. Ke konci desítky se mi běželo opravdu dobře, tak jsem zkusil trochu rychlosti a šlo to dokonce i pod pět minut, což mne potěšilo. Poslední pětku jsem naschvál zpomalil, aby zbyly síly i na dnešek.

Zbyly, ale zrovna super to nebylo. Neměl jsem dnes moc času, tak jsem vyběhl hned po ránu s běžci Alešem a Vláďou. Přestože mne šetřili, fakt mi to moc nešlo. Nohy po včerejší patnáctce bolely, kolem desátého kilometru už to bylo maličké utrpení. Kluci se na poslední úsek odpojili a já začal vyklusávat. Nicméně pak jsem si řekl, že to je ta pravá příložitost se dorazit, tak jsem ještě zrychlil a k autu dobíhal po čtrnácti kilometrech už značně prošit... No, tento týden to nebylo super, běžel jsem jen čtyřikrát, ale tu padesátku to dalo...

prasátko: 79.8kg