Maratonský deník - návod k použití pro nově příchozí a budoucí běžecko-bloggerské archeology

Předesílám, že tento text je určen pro ty, kteří na tento blog narazili náhodou a neznají jej.

Coby autor Maratonského deníku aerobního tragéda jsem tento blog založil 1.října 2004 a pozvolna jej ukončil koncem května 2005. V titulce je sice napsáno, že blog je o "sportu v životě nesportovce", ale jeho příběh je poněkud jednodušší. Ve svých sedmatřiceti jsem se v říjnu 2004 rozhodl začít běhat z úplné běhací nuly s tím, že se pokusím uběhnout pražský maraton v květnu 2005. Tento blog shrnuje pocity, bolest, radost i zklamání (nejen) během tisíce naběhaných kilometrů nově vznikajícího běžce.

Základní orientace v blogu
Pokud se chcete dovědět, proč běhání, proč deník a co to vlastně znamená "aerobní tragéd", pak klikněte na úplně první příspěvek zde. Jinak celý blog je organizován formou klasického deníku, kdy archívy zápisků za jednotlivé měsíce najdete na pravé straně titulní stránky pod hlavičkou "Archívy zápisků za:". Pokud vás zájímá vždy shrnutí za jednotlivé měsíce co se týče zkušeností, poučení a dalších cílů, pak je najdete opět na pravé straně pod hlavičkou "Aerobní tragéd shrnuje svůj běhací měsíc:". Základními linky blogu jsou pak linky pod hlavičkou "(Možná) užitečné linky tohoto blogu". Zde najdete původní vysvětlení ohledně maratonského deníku, článeček o běžeckých kalkulačkách, některá srovnání o běhání versus jízda na kole a hlavně povídání o třech běžeckých knížkách, které jsem za dobu psaní tohoto blogu přečetl.

Jinak by snad mělo fungovat hledání v tomto blogu prostřednictvím dvou vyhledávacích strojů, které najdete pod hlavičkou "Hledej". Pokud vás zajímají jiné linky z běžeckého světa, na které jsem při svém objevování běhu narazil, pak se věnujte zbylým třem hlavičkám "Běhací linky", "Běžecké kalkulátory a jiné pomůcky" a "Osobní běžecké (a jiné) stránky". Samozřejmě jak bude čas postupovat, některé asi nebudou funkční.

Komentáře
Pokud jste tento deník navštívil(a) zejména proto, abyste nabral(a) nějaké ty zkušenosti, pak určitě věnujte velkou pozornost komentářům od laskavých čtenářů, které naleznete pod každým zápiskem. V komentářích je možné nalézt spoustu opravdu cenných rad a zkušeností.

Tragédí diskuse
Když tento blog končil, založil jsem tragédí emailovou konferenci, kterou najdete zde, instrukce k přihlášení pak tady a tady. Důvodem bylo zejména to, aby se pokud možno udržela skvělá "virtuální" parta, která k mému obrovskému překvapení kolem tragédího blogu vznikla. Pochopitelně ve chvílích, kdy budete číst tento zápisek, už není jisté, zda-li je konference stále živá, nicméně její archív by měl být přístupný delší dobu.

(Poznámka: Konference byla nahrazena webovým fórem na http://www.aerobnitraged.com/forum/ )

Mějte se moc fajn, hodně štestí a zdraví (nejen) při běhání!

mesens alias Aerobní tragéd, psáno v jizerkách dne 5.června 2005
(email: maraton-zavináč-gmail.com)

Závěrečné titulky běží aneb poděkování

Je opravdu na čase, abych na závěr moc poděkoval všem, kteří tento blog četli, psali mi, radili a přispívali svými cennými komentáři. Bloggerský svět je podivný, existuje spousta blogů různého charakteru. Každopádně platí, že je určitě převaha autorů nad čtenáři. Po světě (nás) chodí spousta do jisté míry exhibicionistů, do jisté míry grafomanů, kteří se s něčím chtějí svěřit. Já jsem tento blog psal se dvěma základními motivy. Jednak se přiznávám, že jsem se chtěl po dlouhé době psavecké abstinence trochu rozepsat a jednak jsem tušil, že mé zážitky začínajícího běžce budou stát za zaznamenání pro sebe sama. A že jsem se nemýlil ;) V té době jsem ovšem netušil, že blog bude nakonec číst v době jeho největší sledovanosti přes dvěstě lidí denně, to opravdu ne. Pak si člověk připadá jako opravdu exhibicionista svlékající se prakticky do naha někde na rušném místě ... :))

Děkuji zde proto:
miREKovi, který zcela jistě pro běžecký svět ještě něco záslužného vykoná (žejo?!)
mthumsovi, který mi vždy moc poradil a který toho ještě strašně moc naběhá
Luďkovi K., se kterým jsem se dokonce osobně seznámil na půlmaratonu a který mi mailem poskytoval neocenitelné rady
Kekemu, který byl tím, kdo mi dal jeden z posledních impulsů do běžeckého světa
Jitce, na kterou jsem myslel, když už jsem viděl, že vidina čtyřech hodin mizí do dálky ;)
Moskvičovi, který byl jeden z prvních, kteří mi o maratonu vyprávěli a kterému tímto vzkazuji, že se tak snadno nevzdávám
Rosťovi, který byl věrným čtenářem blogu od jeho začátku a pravidelným glosátorem
Beetovi, se kterým jsem po Internetu začal diskutovat asi jako s prvním a který už tehdy měl svůj (také) běžecký blog
Luboshovi, za jeho pravidelné a cenné rady
Dušanovi, za to samé a s stejně kvalifikované
Aleně za pravidelnou a neutuchající podporu
Trawnikařovi za pravidelné povzbuzování a zmínky na svém blogu
ToBimu, skvělému skutečně amatérskému triatlonistovi za podporu
papaayovi za originální poděkování za blog a zasvěcené komentáře vůbec
Sváťovi S. za opravdu upřímné poznámky ohledně toho, proč člověk vlastně běhá
Zuzce, za dodávaný entusiasmus
spermophilovi, za jeho vtipné komentáře (máš mne ve svém blogu uvedeného jako "anaerobního tragéda", kdybych byl anaerobní, bylo by to ještě dobrý.. ;)

Na někoho jsem určitě zapomněl, tak se prosím nezlobte.

Svým neviruálním kamarádům pochopitelně také díky, na vás jsem pochopitelně nezapomněl, ale spolu to přece jen můžem probrat osobně ... (žejo, Bážo, Maido, Honzo, Aleši, Dane, Drahuško, Hynku, Viléme, Jarmilo... ;)

... a last but not least jsem si nechal dva - dnes již snad mohu říci - virtuální kámoše. Running Shadowa a Tučňáka na kole, kteří si snad i částečně inspirováni Maratonským deníkem založili své skvělé běhací blogy... (v případě Tučňáka se jednalo o běžecké rozšíření existujícího blogu ;) Díky kluci, alespoň teď všichni máme co číst!! ;)

Běhání a maraton je zvláštní fenomén. Nikdy jsem netušil, jak nevratně změní (a ještě doufám bude měnit) mou duši ještě více, než mé tělo. Vy běžci chápete a nemusím nic vysvětlovat. Vy, kteří něběháte, pochopit nemůžete ;)